Trailersailing - to je moje hobby (1. díl)

Trailersialing. Fenomén poslední doby. Co je na něm zajímavého?

 

     Mám tady rozpracovaný seriál na toto téma již nějaký rok. A jak vidím kolem sebe, toto téma zajímá stále více jachtařů. Něco je sice poplatné době kdy jsem to začínal psát, ale je škoda to nechat v šuplíku.

     Předběžně malá osnova jak by tento malý seriál mohl vypadat. Podle vašich komantářů pod články to případně doplním:

0. Úvod

1. Proč vlastní loď a ne charter? Výhody vs. nevýhody...

2. Jak získat vlastní loď. Transport z Polska....

3. Správná velikost lodě? Každá je malá…

4. Potřebné kapitánské oprávnění. Nejlépe žádné....

5. Problémy přepravy, rozměrová omezení. Do 2,5m šířky není žádný problém....

6. Zazimování lodi a příprava na sezónu. Malá loď = malé starosti.....

7. Vybavení lodí s ohledem na její velikost a mořskou plavbu. I mořskou plavbu lze s takovou lodí provozovat.....

8. Nakládání lodi na vlek a spouštění lodi na vodu. Pár technických nutností....

9. Omezení lodi při plavbě vyplývající z povahy sailtrailerismu (uf to je tedy slovo).

10. Zkušenosti s plavbou s ploutvovou lodí po moři. Odlišnosti od větších lodí, záludnosti a výhody....

11. Nutné zásoby, jejich ukládání, doplňování zásob/benzínu/vody/elektriky. Co je potřeba si vzít.....

12. Cesty, trasy, zážitky. Či spíše odkazy na již  zveřejněné plavby....

13. Pojištění a doklady. Souhrn pro ty co jedou se svou lodí na moře poprvé

Další body doplním v případě zájmu podle dotazů a reakcí.

 

     Nemám patent na rozum, jde jen a jen o moje subjektivní pocity, zkušenosti a zážitky "trailersailera" za těch pár let co pluji s trailersailing plachetnicí...  Corweette 650 z Polska. Občas je to spíše jen takové malé zamyšlení se na dané téma.

 

0. Úvod

     Toto téma vzniklo poptávkou mezi jachtaři, dostal jsem pár podobných dotazů. Budu se snažit od obecného tématu dojít ke konkrétním použitelným závěrům. Vše se vlastně bude týkat stále populárnější kategorie „trailersailer“. Hezky česky "transportovatelné plachetnice" nezní to sdice tak libozvučně a mezinárodně (srozumitelně), ale je jasné o jakou kategorii jde. Porovnávat je budu zpravidla vůči větším lodím. Vždy budu mluvit o kajutových lodích (plachetnicích), i když většina řečeného bude platit i pro motoráky. Okruhové plachetnice jsou z větší části sportovním náčiním a zaslouží si zcela samostatné téma, seriál. Na to se však necítím, to musí napsat někdo jiný.... Některá témata se budou opakovat v různých souvislostech v několika kapitolách, je to dáno tím, že to vše spolu vždy nějak souvisí, nebo považuji za důležité některé aspekty vyzdvihnout trochu více.

 

1.Proč vlastní loď a ne charter? Výhody vs. nevýhody...

 

    Během jedné z dovolených v Chorvatsku jsme pozorovali každý večer naproti v zátoce jednoho ostrůvku (dnes už vím, že se jmenoval Zvirovnik)  2 -3 jachty, kotvily zde přes noc. Po týdnu pozorování bylo jasné, že další naše dovolená bude na jachtě = plachetnici. Jinou loď než plachetnici jsme ani neuvažovali, už tehdy mi to přišlo jako přirozené a dodnes si myslím, že ta pravá dovolená na lodi může a zpravidla i je na plachetnici. Člověk má tak nějak blíž k přírodě....vnímá lépe své okolí, šumění moře, svištění větru, zpěv ptáků, ale i jak dýchá delfín, to když třeba pro mlhu, nebo tmu ani není vidět. Je slyšet jen šumění moře a zvuky jeho obyvatel. Prostě se tolik  neuhání krajinou…..V této souvislosti mě napadají slova jednoho klasiky, který řekl, že nejkrásnější pohled na svět je z hřbetu koně.....A plachetnice je pro mě takový "mořský kůň". Díky jejímu pohybu, její rychlosti máte čas si vychutnat každičký okamžik pobytu na vodě.

     Dovolenou jsem si tehdy představoval -  klasicky, na pronajaté lodi (charter). Okolnosti pak způsobili, že to dopadlo nakonec jinak a jsem tomu dodnes rád.

     Po návratu z dovolené nastalo hledání, jak a s kterou firmou udělat "chorvatské papíry". Byla to nejrychlejší, nejsnažsí a zdálo se nakonec, že i nejlevnější varianta. Volba padla na jednu celkem zaběhnutou pražskou firmu. Průběh kurzu byl, řekl bych standardní, vše potřebné jsme se naučili a zkoušku všichni bezproblému zvládli. Toto téma si necháme na později.

     No a jsme u téma dnešního článku, vlastní nebo pronajmutá loď?

     Každé má své pro a proti. Na úvod uvedu dvě přirovnání. Je to přibližně podobné jako se rozhodovat mezi dovolenou ve vlastní chatě, nebo pronajaté chatě. Podobně jako auto vlastní, nebo z půjčovny (či operativní leasing). Každé vlastnictví přináší kromě výhod také starost, a to nepřetržitou, i v době kdy danou věc nepoužívám. Pokud toto nejsem ochoten podstoupit, nemá ani cenu uvažovat o vlastnictví lodě.

     Loď oproti chatě má výhodu, že jde o movitou věc. Doslova. Proto kdykoliv chci změnit místo kde jsem, udělám tak bez dlouhých okolků. Každá sezóna, týden, den může být jinde. Jinak je vlastnictví jednoho i druhého velmi podobné. Každý sám si může říct co je pro něj lepší, výhodnější….

     Já si nakonec z několika důvodu zvolil cestu vlastní lodě a nelituji.

     Je to sice nějaká starost navíc…, ale bohatě vykoupená jinými možnostmi pohybu a nezávislosti. Jak jsem kdysi viděl nálepku na jednom autě „malé, ale zaplacené“. Mohu říct o naši lodi naprosto to samé. Platí to 100%.

     Vlastnictví lodě nebo pronájem lodě jsou 2 strany téže mince. Primárně slouží loď k plavbě a náklady se odvíjí od způsobu, který si zvolíme. I když… lze říci že jsou totožné (nemusí nutně platit vždy). Tato diskuze se vede tak dlouho co se charter lodí rozvíjí, je nekonečná a nemá řešení, proto nemá cenu se jí zabývat. V nějakém časovém horizontu je cena jednotlivých pronájmů stejná jako cena pořizované lodě. Mnoho zastánců bude tvrdit, že nikdy jejich náklady nebudou tak vysoké jako cena lodě, ale to je relativní, záleží na lodi kterou bereme jako měřítko  a na  nárocích pronajímatele + obvyklé lokalitě plavby. Netroufnu si nikdy odhadnout, či tvrdit, že jedno nebo druhé je levnější, výhodnější než druhé. Takto nelze nikdy otázku vlastní versus pronajaté loď postavit a řešit, či dokonce s obecnou platností vyřešit.

     Nastíním tedy jen rozdíly. Tyto rozdíly, hlavně v nákladech, jsou jen jinak rozloženy v čase a od toho se většinou odvíjí volba jednoho každého z nás.

     Na své lodi mám vše jak si zařídím, udělám si na lodi co chci a jak chci a kdy chci – to však není nikdy dokončeno, vždy se najde něco co by bylo možné ještě vylepšit či udělat jinak. Ne nadarmo se někdy říká, že loď je jak bezedná studna, můžete do ní ivestovat stále a stále. Proto je vhodné si stanovit nějakou rozumnou laťku. Vlastní loď má další výhody, pluji si kdy chci, kde chci, jak dlouho chci. Na rozdíl od chartru, kdy jsou dané nějaké termíny a podmínky pronájmu, které mě v jistém ohledu omezují. V případě vlastní lodě je tato relativní svoboda vykoupena počáteční velkou investicí + náklady na údržbu a provoz (ty lze jistým způsobem ovlivňovat). Na různých místech lze číst závěr tohoto porovnání: o vlastní lodi nemá cenu uvažovat, pokud na ní nemohu strávit minimálně 2 měsíce v roce. Já bych to doplnil o poznámku, že velmi, ale velmi  záleží na typu (hlavně velikosti) lodě. Protože náklady nejsou přímo úměrné velikosti lodě, ale stoupají geometrickou řadou. Avšak všechny tyto závěry vycházejí z velkých lodí (definice velké lodě je relativní, ale řekněme od 9m více, v ceně cca 1 - 1,5 mil a více).

     Lze tedy stejným způsobem opačně říci, že čím menší loď, tím menší cena a tím také pro ekonomickou návratnost stačí na lodi pobývat menší dobu než 2 měsíce.

     Jak ale nalézt tuto hranici?

     Toť otázka do které vstupuje příliš mnoho proměných a u každého jedince jsou jiné. Počínaje typem lodě (gumový člun, motorová jachta, plachetnice, motorsailer), nároky na pohodlí – souvisí s velikostí, výbavu lodě, přes počet členů obvyklé posádky až po oblast plavby (jinou loď potřebuji na oceán a jinou na „rybník“ za humny).

     Je vidět, že každý k této otázce přistupuje jinak a proto je k vidění také tolik různých lodí co do typů i velikostí. A názorů na to co je optimální.

     Řekněme, že naše konto určené pro tuto zálibu/ koníčka je omezené a má nějaký strop. Z toho musíme vycházet a podle toho zúžíme výběr lodě. Pokud nám bude daná loď v dané ceně vyhovovat, můžeme realizovat plavbu vlastní lodí. V opačném případě zbývá pronájem. Postavení lodě vlastními silami je jen jedna varianta vlastnictví lodě. Pouze vlastní prací snižujeme počáteční investici. Proto toto dále již nezmiňuji, koupě nebo stavba je pro mě totéž. Při vložení vlastní práce si za stejné peníze mohu pořídit větší loď, nebo stejná loď mě stojí méně o cenu mé práce....

    Charter je však rovnocenná cesta, kterou volí docela mnoho jachtařů a nikoliv proto, že by neměli na vlastní loď. Je to cesta příjemná pohodlná a hlavně bezstarostná. Dnešní doba je rychlá, život plyne rychle, vše chceme mít co nejrychleji a charter má mimo jiné své nesporné výhody. 

     Tento způsob plavby (charter) nabývá neustále na velikosti. V nedávné době to byla věc zcela neznámá (lodí a zájemců o jejich pronájem bylo méně), postupně se začala rozvíjet ruku v ruce s rozvojem jiných rekračních aktivit a dnes je to v podstatě dominantní způsob v rekreační plavbě. Nejen rekreační, dnes se i mnoho námořních regat pořádá na pronajatých lodích. Mezi výhody tohoto pronájmu mimo jiné patří - vždy popluji na relativně zánovní lodi v perfektním stavu, dobře vybavené. Starají se o ni profesionálové, včetně úklidu. Dnes jsem zde a příště na opačné straně zeměkoule. Pokud mi loď nesedne, vyberu si příště jiný typ. Chci zkusit katamarán, nebo trimarán, žádný problém, hned další plavbu rezervuji jiné plavidlo. Nelíbila se mi lokalita? Již přiští týden mohu plout zcela jinde, kam bych se vlastní lodí nikdy tak rychle nepřesunul.  Má moje posádka ráda teplo? Žádný problém. V létě vyberu některou lokalitu ve středozemním moři, protože není daleko. A v zimně vyrazíme někam do Karibiku, nebo k protinožcům. Takže opět trochu jako vlastní chata versus  hotel (kdekoliv ve světě).

     O to vše jsou zpravidla majitelé lodí relativně ošizeni, i když jim nikdo nebrání si také pronajmout jinou loď. Ale jinak se svou lodí je to plavba na několik let, ideálně kolem světa. Nebo zbyde obvyklé přeplouvání mezi Evropou a Karibikem. Pomalé toulání se světem.....Nic proti tomu.

     Vraťme se k vlastní lodi, ta na nás vždy čeká, ale připravit k plavbě ji musíme zpravidla již sami.

     Jsou typy lidí kterým to vyhovuje, a druhým zase to druhé. Dá se také říci, že vlastnictví lodě vyžaduje od majitele jistou , i když nijak extrémně velkou, manuální zručnost a chuť podílet se na údržbě vlastní prací.

     Ale tu by koneckonců měl mít každý skipper, tedy i ten co si loď pronajme.

     Vlastní loď je jako dítě, radost i starost. Jaké bude jedno i druhé záleží hodně také na majiteli. O lodích se říká, že mají duši, dokonce že mluví…

     

     Nemohu mluvit za jiné, ale mohu říci jak jsem tento rébus řešil já. O vhodné velikosti pro mě a způsobu jejího získání si budeme povídat v některém dalším díle. Teď jen přiblížím výchozí parametry:

• 4 - člená rodina,
• plavba na moři min. 3 týdny v létě v jednom kuse
•  + nějaké víkendy na přehradě, či řece u nás v republice
• přeprava lodě ideálně vlastními silami 

     To je vstup na jedné straně pro výpočet možné rentability vlastnictví lodě.

     Pokud si ještě stanovíme dobu vlastnictví lodě, budeme pro jednoduchost výpočtu předpokládat  cca 10 let, lze začít klást na jednu stranu pro a na druhou proti.

    Naše cesta k vlastní lodi.

     Po dovolené nastalo období  hledání jakou loď a hlavně od koho ji pronajmou (internet je však mocný nástroj a nevyčerpatelný zdroj informací a je to čím dál lepší). Našel jsem tehdy lodě (asi privátní) od 7m za 12 000 až 14 000,-Kč na týden (dnes je již nikdo nenabízí). Našel jsem jak dobré zkušenosti s charter. firmami tak i negativní. Původní záměr byl realizovat dovolenou společně ještě s někým (rozložit finační náklady na dvě rodiny, cca 8 míst na lodi). Dlouho se však nikdo z oslovených známých nevyjádřil a už začalo jaro, tak bylo jasné že budeme muset jet jako rodina sami. Ale ty celkové náklady za loď při obsazení pouze jednou rodinou vypadají pak trochu jinak. A ve 4 účastnících (2 dospělý a 2 děti) skoro žádnou loď nelze zcela vytížit, nebo se bere ta nejmenší v nabídce, nabídka v těchto velikostech je však menší. Lze to tedy i takto. Pořád jsme si však říkali, že při takových cenách krát x týdnů x let, lze uvažovat i o jiné variantě.

     Tak nastala nová fáze. Úvaha byla prostá, když se koupí (o stavbě jsme nikdy vzhledem k malým zkušenostem neuvažovali) nějaká loď (zpočátku jsem bral v úvahu pouze starší používanou loď) a podělí se počtem dovolených (řekněme cca 10x = asi 30 týdnů ) tak budeme na ceně jako u slušného apartmánu a navíc můžeme jezdit na loďi i doma (kousek od nás je přehrada), nebo loď lehce převézt na jiné místo pro další sezónu. Nakonec nám vyšlo, že cena vybrané lodi se nám vrátí už během 5-ti sezón  dvou až tří týdenních dovolených v Chorvatsku. Pokud se navíc podaří získat někoho z rodiny jako podílníka na lodi není co řešit. To však nemusí být vždy nejlepší řešení. 1 vlastník má vždy snažší rozhodování.

     Mě po všech výpočtech a srovnáních vyšlo vlastnictví malé lodě v cenách cca 300 - 500 tis. jako pro nás ekonomicky výhodnější než charter, tedy zejména pokud počítám každé léto 3 týdny na Jadranu. Co je malá loď je také relativní pojem a velmi individuálně vnímané.

     Lze ale říci, že by to měla být loď, která „ubytuje“ 3-4 členy posádky na několik týdnů dovolené. Toto dnes pohodlně splňují  téměř bezezbytku lodě velikosti  tzv. trailerboat, prostě lodě transportovatelné za autem kategorie M1 (případně N1). A já vzhledem k oblibě plachetnic přidávám, nebo upravuji na trailersailer -> transportovatelná plachetnice.

     A těmto lodím bych se chtěl věnovat v dalších dílech seriálu.

 

Budu rád když se kdokoliv přidá se svou zkušeností....