Sverige - Finland trailersailer trip 2011 - 1.část

.: Kategorie: Cestopisy z plaveb :: autor: Libor :: zveřejněno: 28.10.2011 :.

Místo a termín: 29.7. – 17.8. 2011, Stockholm, Švédsko a Åland, Finsko

Zajímavost: Baltské moře je nejméně slaným mořem na světě, díky četným řekám  a srážkám. V okolí Åland jsou vody Botnického zálivu brakické (4 až 5 ‰).

Posádka: 3 lidičky - já a moje 2 šikovné děvčata

Loď: Corveette 650, konstruktér Andrzej Skrzat

Parametry lodě:

trup lodi - laminát (skládaný polyester)
celková délka lodi (LOA) 7,00 m
celková šířka lodi (BOA) 2,55 m
délka na hlavní vodorysce (LWL) 5,90 m
šířka na hlavní vodorysce (BWL) 1,70 m
výška trupu celková (Hmax) 1,36 m
výška boku ve středu délky (H) 1,30 m
maximální ponor plavidla (Tmax) 1,32 m
ponor prázdného plavidla (Tmin) 0,29 m
celková výška lodě nad vodoryskou 9,53 m
výtlak prázdného plavidla (V) 1,35 t
výtlak po vodorysku 1,65 t
hmotnost ploutve (G) 75 kg
vnitřní balast - olovo 250 kg + 20 kg

strojní pohon  - přívěsný dvoutaktní motor Yamaha 8 HP s High Thrust propelerem a dobíjením

oplachtění
takeláž se 7/8 oplachtěním - plachty fy Narwal
délka stěžně 8,2 m
hlavní plachta 12,5 m2
kosatka 7,7 m2
spinakr cca 32,0 m2


dispozice
počet kójí 6
stojná výška 1,6 m
max. počet členů posádky 6
doporučený počet členů posádky 2-4

 

Jak to začalo?

 

To jsme jednou seděli v zimě v klubovně ČYKu v Podolí a povídali si o plánech na léto. Kdo kdy kam plánuje vyrazit atd.

Já jsem žádný plán neměl, tedy měl zatím nesplněnou plavbu na Elbu, Korsiku , ale tam se nikdo zatím nechystal a já nerad vyplouvám poprvé do neznámých vod sám.

Standa říkal, že jako už několik sezón předtím, bude opět na Baltu. Východním, tedy švédské šéry zejména v oblasti Stockholmu. V srpnu střídá posádku přímo v centru Stockholmu a jestli chceme ať se přidáme. To se nám celkem hodilo. Nový plavební revír, zkušený průvodce v místě, neznámá země jako stvořená pro změnu…

Stručně, slovo dalo slovo a tím to bylo dané. V létě se jede na Balt. Uvnitř malinko hryzala obava jaké bude počasí, teplota vzduchu a hlavně vody. Dlejachtařů zdejších poměrů znalých, když se léto vydaří, je to stejné jako u nás na přehradě. Tedy jde to a je možné se i koupat.

Příprava

Tolik zatím pro rozhodnutí stačilo. Pak jsem měl půjčeného pilota The Baltic Sea, dostal jsem menší mapu okolí Stockholmu a užitečného průvodce po švédských marínach Gästhamns Guiden (starší vydání, ale pro přehled marín s kontakty dostatečné). 

On-line verze na webu je zde http://www.gasthamnsguiden.se/

Přestože jsem předem napsal dotaz na kotvení a aktuální poplatky za kotvení do 3 vybraných marín, odpovědi jsem se bohužel žádné nedočkal.

Naštěstí Standa se v tomto prostředí již nějakou dobu pohybuje a domluvil nám předem místo pro spuštění lodě do vody a parkování auta s vlekem nedaleko.

Ale popořadě.

Doprava na  místo

Další fází, mimo studia možného počasí, byla příprava cesty do Stockholmu. Jak jsem již někde uvedl, pro dopravu lodě z Čech do Stckholmu musíte mít spoustu času, potom lze plout po vlastní ose, nebo spoustu peněz (lze si  ji nechat odvézt, nechat si ji přeplavit), nebo zbývá třetí možnost, proto je to také trailersailer, odvézt si ji za autem sám.

Při získávání informací o možné cestě, jsem dospěl k dvěma variantám. Budˇ jet celou trasu po souši, tedy mezi Německem a Dánskem a pak Dánskem a Švédskem použít mosty, nebo využt některý z mnoha trajektů z Německa přímo do Švédska, nebo přes Dánsko.

Ať jsem počítal jak jsem počítal cenově to až na pár stokorun vycházelo téměř stejně přes mosty jako trajekt. Mají to kluci ze Scandlines dobře spočítané. Výhodou trajektu navíc byly 4 hodiny odpočinku.

Zvolil jsem tedy linku Scandlines z německého Sassnitzu do švédského Trelleborgu. Při koupi jízdenky min. 30 a více dní před vyplutím je poskytována menší sleva.

Ale přesný termín jsem tak dlouho dopředu neznal, tak to dopadlo tak, že ve čtvrtek jsem koupil po internetu (je to jednoduché na pár kliků, něco jako dnes koupě letenky) jízdenku: 3 pasažeři a osobní auto s přívěsem do 12m (ještě jsem myslím musel upřesnit výšku, bylo to do 2,5m). Zpáteční lístek stál 370,-EUR. Mosty stojí jeden cca (podle kurzu) 1000,-Kč a druhý 2000,-Kč v jednom směru (pro auto s přívěsem naší velikosti).

V plánu bylo nakonec vyjet co nejdříve v pátek. Trajekt v sobotu a sraz se Standou byl domluvený na neděli ve Stockholmu ve Vasa maríně. Nejbližší volný sobotní trajekt byl v 17:45. Relativně spoustu času pro ujetí vzdálenosti Praha – Sassnitz cca 690 km. Avšak chyba lávky. Jednak se nám podařilo vyrazit až v pátek v podvečer a potom dopravní situace v Německu byla velmi komplikovaná. Počasí také zrovna moc nepřálo.

Odjížděli jsme za slabého deště, který postupně sílil. Ujeli jsme večer až do půlnoci jen relativně malý kousek, s tím že téměř celá sobota je dostatek času na dojetí až na Rujánu. Přespali jsme v lodi a ráno po snídani kolem 7 hodiny jsme pokračovali dále přes Německo. Bohužel na severu Berlina se staví obrovská dálniční křižovatka a dopravní omezení stačilo k vytvoření mnoha kilometrů souvisle ucpané dálnice. Celkem něco přes 5 km jsme jeli, či spíš prostáli s občasným popojetím více než  3 hodiny a v silném dešti. Po najetí na dálnici směřující na sever začala stíhací jízda jakou jsem ještě nezažil. Jak jsem byl rád že „na kouli“ mám značně přeloženo. Nebyl problém udržovat rychlost 110 km/h SOG (proti dnu podle GPS), tachometr ukazoval ještě trochu více.

Nebylo zbytí, buď a nebo. Trajekt na nás nepočká a nevím jak je to s propadlou jízdenkou, zda lze získat místo v dalším spoji s nějakou slevou .…

Jelo se bez jediné zastávky, nafta docházela, WC bylo akutní, ale čas tlačil. Vypadalo to nadějně, čas dojezdu se malinko zkracoval. Vypadalo to docela dobře,  10 – 15 min. před vyplutím jsme tam. Check-In psali na lístku 30 min. předem. Než se všichni nalodí, jsme tam.

No jo, ale to se jim na Rujáně nepovedl jeden semafor, který měl napříč podstatně déle zelenou než v našem směru. Vytvořila se tak kolona sahající až do Stralsundu…a zde jsme ztratili poslední časovou rezervu.

Nebudu už více napínat.

Dopadlo to tak, že v přístavním terminálu jsme byli cca 1 minutu před vyplutím a v jednom seřazovacím pruhu ještě svítila zelená…nemít koupené lístky předem, asi by nás už nepustili. Rychlé odbavení, vjetí na loď jménem Trelleborg, palubní počítač ukazoval 0 litrů a dojezd 0 km (bez vleku mám otestováno že na výpary z nádrže auto ještě dojede v pohodě 10 – 15 km)….Sotva za námi zaklapla vjezdu na ochozu, zaburáceli motory a loď se dala do pohybu.

Nalodění na "Trelleborg"

Z nás spadl velmi nepříjemný pocit…najít WC už bylo to nejmenší. Dal jsem si pivko a pak ještě jedno, už dlouho mi tak nechutnalo jako tentokrát. Chvíli jsme se dívali z horní paluby, protože přestalo poprchávat, ale bylo silně zataženo, nebylo stejně nic moc vidět  a po chvíli se přidal docela silný vítr.

Břehy Rujány za téměř nulové viditelnosti

Na trajketu je mnoho zajímavého a mimo jiné také informační centrum vedle recepce pro ubytovní. Zeptal jsem se tedy zda mi můžou říct jak daleko od přístavu je nejbližší pumpa. Paní se zamyslela a povídá „asi 600 metrů“, pak se opravila že to bude spíše 800 m. To byla velmi příjemná zpráva. Jen aby nás ale nemuseli z lodě vytlačit, či spíše odtáhnout i s lodí…..

Po necelých 4 hodinách jsme přistáli v Trelleborgu. Všichni jsme byli toho dne poprvé  ve Švédsku. Večer už byla tma, mnoho vidět nebylo, přístav jako spousta dalších.

Trelleborg, v pozadí trajekt "Peter Pan"

Vstupní brána do Švédska z roku 1909

Pumpa Shell byla hned za plotem přístavu, ale ten se musel objet, tak to bylo trochu dál než zmíněných 800 m.

Tady začala anabáze takování s pomocí platební karty. Že to takto tady chodí na všech pumpách jsem už někde četl, není to problém. Dáte kartu do stojanu, dáte PIN a můžete čerpat. Avšak po celou dobu pobytu se mi ani jednou nepovedlo načerpat plnou nádrž, jakoby tam byl nastavení nějaký limit. Nebyl na všech pumpách stejný, nejvíce se zadařilo nabrat za 500SEK. Dlužno dodat, že pump je dostatečné množství, ne tolik jako u nás, ale nestane že by byl problém s dojezdem, když nebyla plná nádrž. Zastavovali jsme i díky těm skoro 2 tunám za zádí trochu častěji, než obvykle, ale šlo to.

Co se týče spotřeby, to je také kapitola stojící za zmínku. Cestou tam je loď naložená více než zpět, tedy by měla být vyšší spotřeba. Ale rozdíl je zanedbatelný. Mnohem více má vliv na spotřebu rychlost soupravy  a potom také správné huštění pneu. Při rychlosti dle předpisů se dařilo držet spotřebu lehce přes 9 l / 100km. Ale jakmile začala výše popsaná stíhací jízda k trajektu, neustále stoupala až  něco přes 11 litrů.

Při cest zpět a rychlosti kolem 100 byla spotřeba 9,7. To se mi na odlehčenou loď zdálo trochu více než by mělo, než jsem si pamatoval z dřívějších cest.

Zajel jsem k nejbližší pumpě a překontroloval a dofoukal kola. Vše na max. povoleného. Na autě 2,8. Pneu na vleku má na boku vyznačeno jako max pressure 3….i dal jsem tedy raději 3,1 a hle – spotřeba spadla o půl litru na 9,2 a na tom zůstala již po celou cestu.

Po natankování na první švédské pumpě jsme jeli nocí nějakou tu hodinku směrem na sever dokud na nás nepadla únava. Pak jsme si vyhlídli první velké parkoviště s pumpou / motorestem a přenocovali jsme v lodi. Ráno ještě za šera jsme pokračovali dál. Obloha se protrhávala, cesta osychala a začínal krásný den. Úplný obrat o 180°. Po nějaké chvíli jsme zajeli na odpočívadlo a …… hleděli:

·        jak je ve Švédsku pěkně

·        jak je všude čisto

·        je se příroda zelená, kvete, září, hýří všemi barvami

A kolem dálnice téměř všude "vysázený" vřes...

Prostě ten správný  první dojem jak má být, aby Vás Švédsko chytlo nadobro a už nepustilo. To jsme ještě neviděli ani kapku  mořské vody.

Několik záběrů z dálničního odpočívadla

Cesty jsou udržované, velmi pěkné. Řidiči ohleduplní. Prostě cesta ubíhala v poklidu až do Stockholmu. Odbočky místních názvů mají hezké pojmenování...

Co ještě stojí za zmínku, že mimo měst na silnici neuvidíte nějaký bildboard, prostě žádnou reklamu.  Je to velmi uklidňující a mě se to líbí. Jde to dokonce až tak daleko, že i poutače pump stojí mimo, dál od cesty. Všechny pumpy jsou mimo dálnice, vždy se musí malý kousek sjet z dálnice, jakoby mimo pozemek dálnic.

Ve Stockholmu jsme měli sraz ve Vasa marině (Wasahamn). Info bylo „ je to naproti muzea Vasa“. Před cestou jsem se podíval do mapy kde je muzeum. Ale naproti je relativní pojem, já to pochopil, naproti jako přes vodu, kde také byly lodě. Díval jsem se na satelitní snímek v Googlu. A ono naproti to bylo vlastně hned vedle muzea.... :-)

Tak se stalo, že i s lodí na vleku jsme projeli samotným centrem až na ostrůvek, kde je plno muzeí a také venkovní expozice uměleckých děl vytvořených ze starých zemedělských strojů. Cestou až sem jsme ještě párkrát lehce zakufrovali, protože GPS v tunelu neukazuje a jako na potvoru těch odbočet mají v tunelech ve Stockholmu docela hodně a v místních názvech jsme se neorientovali….Někteří místní se ohlíželi, dívali co tam chceme s tou lodí, ale nikdo nic neřekl, v úzkém místě nás nechali projet napřed...no problem.

 

Nakonec to vyřešil jeden telefonát Standovi.  Bylo pěkné slunné odpoledne a na vše potřebné ještě bylo dost času.

Sešli jsme se tedy kousek od maríny a hned jsme společně pokračovali do soukromé maríny na královském ostrově Djurgården, kde jsme měli domluvené spuštění lodě a nedaleko odtud také doporučené veřejné parkoviště pro odstavení auta s vlekem. Bylo nám řečeno že se tady nekrade.

Do vody to šlo ráz na rá. Nejprve jsme vše z auta přeložili bez ladu a skladu do lodě. Zacouval jsem do vody a už se „Ami“ ladně houpala na hladině přístavního bazénu. Bakšiš pro správce přístavu za použití skluzu byl 100SEK. Zavezl jsem auto s vlekem na parkoviště a vrátil se pár set metrů pěšky na molo u kterého stála naše loď. Nalodili jsme se všichni, motor chytil na druhé zatžení a už jsme si to frčeli z přístavního bazénu na volnou vodu. Po necelé jedné míli jsme to stočili  západním směrem do malebného kanálu mezi pevninou o ostrůvkem Djurgården, který vede nádherným parkem, pěknou krajinou, Oba břehy jsou lemované cestičkami, oblíbené pro procházky i běh. Cestou je k vidění i několiv velice pěkných domů z 19. století, nesmí se zde stavět žádné nové, pouze udržovat stávající. A je vidět, že majitelé si jich patřičně hledí. Celý ostrov (pozemky) patří královské rodině, kdysi to byl lovecký revír. Královská garda zde má také ustájené koně a pastviny. A je to také velmi oblíbená rekreační zóna v centru Stockholmu.

Po 3,5 mílých jsme již v centru Stockholmu. Touto zkratkou jsme si cestu zkrátili asi o cca 2 míle, ale hlavně se vyhnuli nepříjemnému vlnění způsobenému velkými loděmi připlouvajícími do Stockholmu. Po postavení stěžně v maríně už tato zkratka pro nás nebyla přístupná.

Vpluli jsme do Vasa maríny a uvázali se hned vedle Standovi ocelové „Eternity“. Tím dnešní „přeplavba“ skončila.

Standa měl v ledničce výborně vyhlazené místní pivo, hned jsme si jedno dali. Bylo 25° ve stínu a na slunku patřičně více. Nebylo kam spěchat. Vyplutí bylo naplánované na další den. Standova posádka měla kulturní program, prohlídku památek a muzeí Stockholmu.

Připili jsme také rovnou Neptunovi…. a pak jsem se s posádkou pustil do přípravy  pevného i pohyblivého lanoví naší lodě. Jako první šel nahoru stěžeň, díky zařízení „mrtvý muž“ je to hračka. Za nějakou hodinku a něco bylo hotovo. Zbývalo už jen naplnit všechny nárže, nádoby, PET láhve vodou a zvýšit  tak ještě balast lodě. Zastavil se také správce přístavu a upozornil nás na zavírací dobu jeho kanceláře. Raději jsem zašel hned zaplatit. Švédských korun nemaje, nestihl jsem před cestou vyměnit, jsem zaplatil kartou 25,- EUR. Karty tady berou úplně všude., tak jsem bankomat zatím nemusel hledat.

Vasa marína, v pozadí budova muzea švédské válečné lodě Vasa, postavené v letech 1625 - 1628

Vasa marína, Vasa muzeum a před ním majáková loď a ledoborec jako venkovní muzejní exponáty (obě lodě vstup volný).

V ceně maríny, mimo WC a sprch je také prádelna včetně sušiček prádla a dřezem na nádobí.

Link na web maríny http://www.wasahamnen.se/next.html

Aktuální cena v sezoně (15. květen až 15. září) lodě do 12m délky 250,-SEK, nad 12m 500,-SEK. Mimo sezónu potom jednotná cena 100,-SEK. Kdo chce navštívit Stockholm, má tak v podstatě nejlevnější ubytování ve městě. Pozor od pátku do neděle je v sezńě dost plno a je třeba připlout raději trochu dříve.

V podvečer bylo vše připravené k zítřejšímu vyplutí. Sprcha byla po celém dni osvěžující. Zůstal čas na nějaké to jídlo a večerní posezení s posádkou s/y Eternity. Všichni jsme se seznámili. Standa nastínil přibižný plán plavby pro nastávajích 14 dní. Na další den jako první byla v plánu hodně švédy ze Stockholmu oblíbená  (je nejblíž) "Napoleonova zátoka", Napoleonviken.

Ale o tom bude další pokračování…

Zapsal a nafotil roku 2011 Libor S.

Statistika
Zobrazeno 3995x Hodnocení
  • Aktuálně 6.00 / 3
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Aktuálně 6.00 / 3


Komentáře
Načítám data ...