Lucinka vypráví
Ahoj, jmenuji se Lucinka a jak už jsem jednou na tomto fóru psala, jsem peruánské dlouhosrsté morče. Po loňském testování na naší lodi na Lipně mne tentokrát naši vzali na větší rybník. Naší plachetnici i se mnou spustil jeřáb na vodu v italském přístavu Monfalcone už brzy v květnu (po cestě nám v horách dokonce poletoval sníh) a vypluli jsme na jih. Přes Pulu, kde se k nám přidali kamarádi našich s lodí Bene a společně přes chorvatské ostrovy, italské Brindisi, Otranto jsme pluli na Korfu a Jónským mořem až do Methoni na prvním z peloponéských prstů. Dál jsme pluli už sami kolem Peloponésu až do Egeje.
Pak proti převládajícím větrům na severní Kyklády a přes spoustu řeckých ostrovů a ostrůvků v Egejském moři jsme se téměř stejnou cestou po čtyřech měsících vrátili zpět do Monfalcone na severu Jadranu.
Zprvu jsem z toho moc odvázaná nebyla, zvlášť když se na tom rybníku začaly dělat nějaké velké hrboly, které jsem z Lipna neznala. Ale naši říkali, že jsou to prý vlny, že si musím zvyknout a tak jsem se naučila chodit po kajutě ze široka a raději jsem bříško tahala po zemi a tak se jistila. Horší to bylo, když udeřily vedra. Do 33 stupňů jsem to zvládala lépe než naši, ale nad 35 jsem toho měla už dost i já. Ještě štěstí, že mi naši udělali z mísy na salát koupaliště. I když mokrá jsem vypadala neupraveně.
Ukázal se i další problém. Tady na jihu neroste tráva, a když už, tak mi tedy vůbec nechutnala. Ale zato broskvičky, ty mi jely. Dokonce když bylo nejhůř, tak jsem baštila i mladé opuncie.
Občas udeřil i silný vítr, v jedné zátoce dokonce tak, že i naši byli vyplašení a mezi sebou si šuškali něco o 65 knotech. Že silnější zažili prý někde v Austrálii, což nevím co je a kromě toho jsem nebyla ještě na světě.
Ještě se vrátím k jídlu. Naši mají na lodi spoustu map, většinou nechutných kopií, ale našla jsem i originály a obzvlášť ty od britské admirality byly skutečně křupavé a dobré. Jenom jedna věc mě trochu vyplašila. Našla jsem i balík nových map a při ochutnávání se objevily názvy jako třeba – Brazílie, Rio Amazonas, Surinam, Rio Orinoko a podobně. A tak to vypadá, že mne naši opravdu potáhnou na nějaký kontinent, odkud prý pocházím a kde jsem doma. Ale proč? Já jsem přeci doma v obýváku v Budějovicích anebo na koberci v kajutě na naší plachetnici Karya. Ale nebudu předbíhat, teď už hlavně vím, že bych to zvládla.
Fotografie z plavby: http://www.jachting.info/modules.php?name=coppermine&file=thumbnails&album=53
Diskuze k plavbě: http://jachting.info/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=356
Kniha o plavbě
S Karyou kolem světa
je k dostání za 290,- Kč zde: http://shop.jachting.info/index.php?main_page=product_info&cPath=13_35&products_id=1540