FREEDOM aneb cesta za svobodou, díl 16.

.: Kategorie: FREEDOM aneb cesta za svobodou :: autor: Miro :: zveřejněno: 30.9.2010 :.

                                            FREEDOM

                                                   aneb

                                       cesta za svobodou

 

                                           SARDINIE 2007

 

 

    Po obeplutí Korsiky je před námi další perla Středozemí a tou je Sardinie. Přeplutí Bonifácké úžiny jsem si představoval trochu adrenalinově, jenže dnes opravdu nefouká a tak se ve větru 5 uzlů plazíme pomalu k cíli. V pozdním odpoledni pak kotvíme u pláže před městem St. Teresa. Nazítří vyplouváme již dopoledne, protože chci doplout až na 50 mil vzdálený ostrov Asinara. Ten tvoří jakýsi ocásek na západním pobřeží Sardinie. Nejdříve musím 20 mil motorovat, ale odpoledne se již tradičně rozfouká a k večeru si užíváme krásný jachtink. Ostrov je přírodní rezervací a kotvit se smí pouze v jediné zátoce na bójkách.

Ráno pokračujem proplutím úžinou mezi Asinarou a Sardinií. Ta je známá svým nebezpečím při zvlněném moři, ale nám nefouká, takže ji v klidu projedem na motor. Za ní již točíme na jih a pokračujeme s genakrem podél vysokých skal až k mysu Capo Caccia. Zde je dobře krytá zátoka na kotvení, ale hlavně ve vysokých skalách má být Neptunova krápníková jeskyně. Ráno tedy vyrážíme pěšky po silnici do kopce a po 4 kilometrech jsme na vrcholu skály. Odtud vede schodiště vytesané ve skále dolů k moři, kde je vstup do jeskyně. Ta je opravdu nádherná  a moře v ní dobarvuje neskutečnou krásu.

 

Další den obeplouváme západní pobřeží Sardinie, kde u městečka St. Caterina obdivujeme krásné bílé skály. Pobřeží se totiž až neskutečně barevně mění. Šedé skály přecházejí v hnědé a ty zase v žluté a nakonec jsou bílé. Po 31 mílích pak kotvíme v zátoce u mysu Capo Mannu. Následující den se již blížíme k jižnímu ostrovu St.Pietro, kde nás dohání předpovídaný Mistrál. Je opravdu nepříjemný a 35 uzlů silný vítr zdvihl pěkné vlny. Zajíždíme rovnou do přístavu Portovesme. Zde se bezpečně vyvážeme u mola a za 31 EUR máme jistotu klidného spánku.  Druhý den se pak rozhoduji zůstat v marině, protože Mistral je na tom stejně a já chci využít klidného stání k výměně oleje v motoru a generátoru. Po 2 dnech relativního odpočinku pokračujeme kolem vyhlášeného Smaragdového pobřeží. Skály všech možných barev se střídají se sněhově bílými plážemi. Na kotvení si vyhlédneme jižní zátoku Li Turri. I zde však noční poryvy větru jsou dost nepříjemné. Ráno pak po Mistrálu není ani stopy, takže nejdříve zkoušíme geneker a po 2 hodinách musím startovat motor. Obeplouváme mys Teulada, který je nejjižnějším bodem Sardinie. Opět je to vysoká skála se zvýrazněnými lávovými poli, jak kdysi postupně láva tuhla. Nedaleko pak kotvíme v nádherné zátoce lemované žlutými skálami a malou pláží. Voda je zde absolutně křišťálová což hodně dobarvuje bílí písek na dně. Večer se pak přejedem ukrýt k vlnolamu přístavu, kde se seznamujeme s Lukášem a Tomem, kteří zde slouží jako posádka velké dřevěné plachetnice nějakého Itala. Další den chceme doplout až do Cagliari, což je hlavní město. V Cagliarském zálivu však začíná silně foukat  a když je protivítr již 30 uzlů, tak otáčíme zpět do chráněné zátoky. Vůbec nechápu, kde se zde tak silný vítr vzal. V zátoce pak je absolutní klid a nikdo o ničem ani netuší. Ráno pak vyplouváme na druhý pokus a opět vítr 25 uzlů. Znovu tedy měníme plán a točíme na východ k mysu Carbonara. Zde najdeme dobře chráněnou zátoku pod vysokou skálou. Při studiu navtexu pak zjišťuji, že na západním pobřeží opět fouká Mistrál a nížinou od západního pobřeží až do Cagliarského zálivu se může volně prohánět až na východní stranu ostrova.

V naší zátoce pak zažiji hodně nepříjemnou chvilku, kdy při návratu z procházky po pláži zjišťuji, že gumák není tam co jsem jej uvázal, ale houpe se asi 300 na moři. Ihned skáču do vody a snažím se jej doplavat. Jenže silné poryvy větru jej snášejí na otevřené moře. Asi po 1 km těžkého kraulu se pak z posledních sil vyškrábu do člunu. Nevím jak by to dopadlo, kdybychom se vrátili o 5 minut déle. Později se pak dozvídám, že je to oblíbená kratochvíle místních puberťáků – odvazování člunů.

Postupně pak obeplouváme východní pobřeží a neustále se přesvědčujeme o kráse Sardinie.

Pouze jsme se zklamali vnitrozemím, kdy jsme si udělali výlet autem do údajně typické horské vesničky Nuoro. Ta nás však zklamala a nebylo tam nic k vidění. Zato přístav Porto Cervo je opravdu přehlídkou jachtařů. Je to takové Monte Carlo na Sardinii. Přehlídka luxusních jachet, největší má 120 metrů a místo klasické helikoptéry na zádi má majitel jako hračku na boku pověšenou 12 metrovou plachetnici. No podívání je to hezké, ale ráno raději odplouváme do rezervace La Madalena Archipelago. Tu tvoří několik ostrovů s krásnými zátokami. Ty jsou však doslova přeplněné. Navíc se zde musí platit permit v ceně 2 EUR za metr délky lodě. Ten údajně vybírají večer strážci na gumáku. Takže to děláme jako většina Italů, že navečer přeplujeme 3 míle k pevnině na kotvení a ráno se vrátíme. Ale celkově nás moc rezervace nenadchla. Stejně krásné zátoky jsme našli i na pobřeží, takže po 2 dnech se vracíme k Olbii a pouze čekáme na vhodný vítr a budeme pokračovat v plavbě směrem k Itálii.

    Celkem jsme kolem Sardinie upluli 590 mil a musíme potvrdit, že je opravdu perlou ve středozemí. Díky její rozlehlosti je pak možno vidět prakticky každý den jiné barvy pobřeží. Skály jsou velice barevně pestré a pláže, které je spojují jsou místy bílé jako mouka. Pravdou je, že Sardinie je hodně turistická, avšak zástavba je decentně umístěná a nijak nenarušuje okolí, jako věčně vzpomínaná Malorka. Kotvení je naprosto bez problémů v zátokách s plážemi na písku a i před Mistrálem poskytují dobré krytí. Ceny potravin jsou již přijatelnější než ve Francii a Korsice a hodně se blíží k našim cenám. V marině jsme stáli akorát dvakrát za cenu 31 a 35 EUR.  Na severu jsou samozřejmě dražší. Pro majitele větších lodí, však platí povinnost platit taxu od 1.června do 30.září. Plachetnice nad 14 metrů stojí 500 EUR a motorák 1000 EUR. Taxa platí na celé období a je jedno jestli připlujete na 1 den či na měsíc. Platí se v přístavech, takže pokud teoreticky nezaplujete do přístavu, tak asi není šance to zkontrolovat. Tato povinnost se nás naštěstí netýkala.   

 

 

MR

www.snehurka-yacht.cz

Fotogalerie: http://www.jachting.info/modules.php?name=coppermine&file=thumbnails&album=121

Filmy z plavby 

FREEDOM, aneb cesta za svobodou 2006, 2007, 2008, 2009
http://shop.jachting.info/index.php?main_page=product_info&cPath=13_77&products_id=1132 ""

Statistika
Zobrazeno 1100x Hodnocení
  • Aktuálně 0.00 / 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Aktuálně 0.00 / -


Komentáře
Načítám data ...