Caravelle 33 - 2.část

.: Kategorie: Stavba, rekonstrukce nebo koupě lodě :: autor: Libor :: zveřejněno: 1.6.2015 :.

Letíme do Stockholmu

A tak se stalo, že jsme v pátek dopoledne seděli s ženou v letadle společnosti Norwegian směr Stockholm a za necelé dvě hodinky jsme přistávali na letišti Arlanda. Tam nás čekal Pavel a jeho žena. Program byl dohodnutý předem. Vzhledem k tomu, že loď je na poloostrově Gålö 80 km jižně od Stockholmu, tj. min. hodinu cesty, a stmívá se kolem 5. hodiny odpoledne, necháme prohlídku lodě na sobotu.

Páteční odpoledne jsme si vyhradili pro hledání možného místa stání pro loď. Nabízelo se několik možností: Bjõrnhammar varvet, Svinninge marina, Säbyvikens marina, Blynäsviken båtklub, Vygbyholm båtklub, Näsbyviken båtklub

Kritéria pro nás byla jasná a jsou jen tři. Dobrá cena, co nejblíže letišti a dostupnost veřejnou dopravou.

Maríny se zde dělí na komerční (docela drahé), klubové (levné, ale nemají zpravidla místo) a něco mezi tím. Jednu docela oblíbenou tady vybudoval a vlastní nějaký hrabě, který má zde také své lodě. Marína patří mezi y vyhledávané pro velmi přátelské vztahy. Navíc má status bezpečný přístav a díky tomu některé pojišťovny poskytují při pojištění lodě významné slevy. Např. pojišťovna IF píše na sevém wevu: Je vaše loď v bezpečném přístavu, dostanete až 25% slevu na pojištění lodi. Je to Säbyvikens marina.

Jedna z největších marín je Svinninge, odkud také půjčuje své lodě Midnight Sun Sailing.

Ti mi však ještě před naším příletem do Stockholmu napsali, že nemají momentálně místo, ale lze se zapsat do pořadníku.

Zde je hrubý překlad jejich odpovědi na žádost o místo (s pomocí strojového překladače):

Děkujeme vám za vaši žádost.

Typ lodě: Caravelle 33

Letní místo pro vaši loď stojí první rok 12150: -, SEK, to je ekvivalent 1,5 násobek běžné ceny.

Od 2. roku klesne cena o 25 – 30 %, z běžné ceny (2014 - 2015)

Zimní kalkulace první. rok 14927: - SEK .

Cena klesne o 25 až 30 % od druhého roku (2014 - 2015). Pronájem stojanů stojí 1800: - SEK/ sezóna.

Mytí dna lodě wapkou300: - podle velikost lodi.

Dodává se s členstvím v Svinninge Marina Club 500: - / rok + vstupní poplatek 1000,-SEK.

Nemáme nyní k dispozici místo bez pořadníku na tuto velikost lodi na léto, ale lze se zapsat do pořadníku, doufáme, že to bude možné už letos v létě.

Zimní stání, odjíždíme na zimní sezónu 2015/2016.

Prosím, kontaktujte nás co nejdříve, pokud se chcete zapsat do pořadníku nebo máte další otázky.

Nabídka je platná do 31. prosince 2015.

S pozdravem

Svinninge Marina AB

Tina Johansson

08-54063155

Pro doplnění, jak komunikovat. S Google překladačem není problém louskat švédské stránky, formuláře apod. Druhou možností je angličtina. Nepotkal jsem švéda, který by ji neovládal. Ale samotná švédština je zajímává, je to téměř dokonalá směs němčiny a angličtiny. Kdo zná tyto dva jazyky, hodně porozumí i ze švédštiny. Minimálně pochopí, o čem že je řeč. Nedělá mi problém porozumět jednoduchému textu ve švédštině.

Zajeli jsme se také podívat do maríny Vygbyholm båtklub, Säbyvikens marina a ještě jedné další.

Ve Vygbyholm sídlí ještě druhá komerční INA Marína http://www.inamarin.se/, ale na webu se mi nepodařilo dohledat ceny. Co je tu však příjemné, je velmi dobře zásobený obchod s lodními potřebami. Pavel v maríně nechal kontakt na sebe a slíbili mu, že nám ceny pošlou.

Večer jsme jeli k Pavlovi domů. Než byla večere, znovu jsem detailně prolezl zazimovanou Pavlovu OE-36 „Juliana“. Znám ji, ale její prohlídka prostě stojí za to. Je to nejlépe udržovaná loď, kterou jsem kdy osobně viděl. V každém detailu. Na to, že má přes 36 let, vůbec nevypadá. Každý by řekl, že čerstvě vyjela z továrny. Bez jedinného škrábanečku, jak teak, gelcoat, tak i nerez, nikde ani kaz.. Pravda, loď před deseti lety dostala nový kabát, nástřik lakovacím systémem pro auta Spies Hecker. Je nádherně vyleštěná.

Tak jsem načerpal také zkušenosti, jak se tady lodě udržují.

Velké teakové plochy, typicky paluby, se natírají přípravkem Timber Guard. Dobře se s ním pracuje, dobře drží, výborně vypadá, není potřeba důkladná příprava podkladu.

Jeho nevýhodou je nutnost nanášet více vrstev (minimálně tři). Navíc obnovovat se musí každý rok. Za to ovšem paluba vypadá stále jako nová. Zde malinko předběhnu. U nás se neprodává a nejbližší prodejce na Slovensku firma Drevodom Rajec ho nemá, ale na objednávku doveze.

Ostatní dřevěné / teakové části (typicky madla, zábradlí, rámečky atd.) na palubě se ošetřují lakem DIAMOND VARNISH od Hemplu. Je to jeden z nejlepších prostředků – 2 komponentní polyuretanový lak). Podklad musí být pečlivě vybroušen a očištěn. Aplikují se minimálně dvě vrstvy. Za to vydrží několik sezón bez další údržby. V začátcích Diamond Varnish dávali také na palubu, ale v ploše se vždy nějaká vlhkost dostala hlouběji a tento tvrdý vosk pak dělal puchýřky. Takže v údržbě velkých ploch vyhrál Timber Guard a je po problému.

Dno pak klasika, podklad, nejlépe epoxydový základ a tvrdý antifouling. Měkké samoleštící antiporostové nátěry se ve Švédsku moc nepoužívají.

Večer jsme strávili s Pavlem a jeho ženou v příjemné atmosféře povídání o všem možném, hlavně o lodích a plavbách.

Následující den příšla hodina H, a to 10. ranní u lodě. Vyrazili jsme před devátou a klidnou jízdou dojeli až k místu, kde lodě stojí přes zimu. Je to kousek od pobřeží.

Po nějaké chvíli přijel majitel, odemkl těžký zámek na bráně a vjeli jsme všichni dovnitř. Od brány vedla cestička do mírného stoupání a byla pokrytá uježděným sněhem, tedy spíše souvislým ledem. A byl problém vyjet. Nakonec se povedlo a přijeli jsme k lodi. Stála na podvozku a vypadala impozantně.

Podvozek, to je taky kapitola, tedy zdejší specialita. Staví se z automobilových předních náprav, obě jsou tak řiditelné a umožňují snažší manipulaci v malém prostoru zimního stání. Buď se tahají traktorem, to i s lodí, nebo prázdné se dají odtáhnout i osobním autem. Majitel má ke svému podvozku oj připojitelnou za auto. Problém převozu do nového místa určení by tak byl vyřešený - prázdný v pohodě odvezeme za autem. Zde to lze provést, i když tyto podvozky nemají žádnou registraci. Musí to být ve dne a maximálně rychostí 30 km/hod.

Majitel vyndal štafle a přistavil je pod záďový žebříček. Odplachtoval kormidelnu, pilothaus a nechal nás vstoupit na palubu.

První dojem po rozhlédnutí přes palubu byl velmi dobrý. Druhý, po vstupu dovnitř, ještě lepší - samý teak, pěkná truhlářská práce. Ale další už méně dobrý. Stav v kajutách neodpovídal fotografiím. Ty byly pořízeny ještě v době, kdy loď plula a měla pravidelnou údržbu. Po dvou letech vše velmi zašlo, bylo zaprášené, na obložení kajut se místy jevily fleky. Prostě dva roky bez návštěvy, bez větrání, jsou znát. Naštěstí vše cenné, nebo citlivé na vlhko, je vymontované a uložené doma, včetně čalounění a matrací. Plíseň ještě není cítit, přikládáme tedy toto viditelné zhoršení poslední zimě. Napadá nás, že je nejvyšší čas loď odsud vysvobodit.

Před cestou jsem si založil list se třemi seznamy. První, na co se mám zeptat. Druhý, co mám vyfotit, až budu pátrat v paměti po návratu, a třetí, co bych si měl předem změřit pro případný nákup, nebo výměnu některých komponent. Díky této domácí přípravě nám to do docela odsýpalo. Prohlédli jsme všechno, co se dalo. Vlezl jsem pod každý kryt, pod každou podlážku a fotil, kde něco bylo k focení.

salon

kormidelna s kuchyňkou / el. WC

hydraulické převody na kormidlo

motor z Mercedesu Benz 240D a hydraulická převodovka

topení Trumatic 2800

Přiznám, že jsme čekali trochu lepší stav, ale to bylo jen pod dojmem z fotek. Pokud si však člověk představil nutnou dávku nemalé práce a nějaké základní investice, začala se tu jevit velice dobrá loď. Jistě, nevypluje hned, potřebuje alespoň nejnutnější údržbu, ale v podstatě se jedná jen o kosmetické vady, případně drobnosti lehce vyměnitelné.

Nejvíce práce, zdá se, bude obrousit dno, udělat nové nátěry, ošetřit veškeré dřevo v exteriéru a také důkladně vyčistit interiér.

Poděkovali jsme za prohlídku a přemístili jsme se kousek na pobřeží, kde mají členové jachtklubu uložené stěžně a ráhna. Prý si můžeme vybrat, který se nám líbí....

Hledali jsme ten správný a docela to trvalo, majitel si nemohl vzpomenout, kde je. Já se díval spíše po těch kratších. Pavel ho však poznal, nejednou byl na této lodi. Nečekal jsem, že pro motorsailer bude stěžeň 11,5m docela masivního průměru. Poměřil jsem ho, nafotil oba konce a odjeli jsme. Ráhno jsme už nehledali…

Návrh smlouvy jsme měli připravený předem, to abychom neztráceli čas a také proto, že majitel je starší pán a počítač, ani tiskárnu nemá. Ani mail.

Předem jsme byli upozorněni na jedinou nefunkční část, chladnička prý nebude chladit, protože hadice už zřejmě nejsou těsné a hladící medium tak uniklo. Chladnička je systémem kompresor na motoru a v izolovaném prostoru pod lavicí v salonu je pak akumulační výparník se schopností udržet nachlazený prostor na požadované teplotě po mnoho hodin až dní.

Ve smlouvě je dále uvedeno, a to jsem si vymínil, že do lodi nikde neteče a motor je zcela funkční. Ověřit jsme to však na místě nemohli, to se ukáže až v květnu při spuštění na vodu.

Potěšilo mě hydraulické řízení se dvěma písty, teplovzdušné topení, elektrické WC, postarší autopilot s mnoha doplňkovými funkcemi. a v neposlední řadě motor s výměníkem chladící vody. O technických detailech a také o "papírování" se rozepíšu v některém z dalších pokračování.

Poněvadž jsme o loď skutečně stáli, dalším krokem byl menší přejezd k původnímu majiteli domů. Dostali jsme kafe a koláč. Majitel nám předložil téměř, vše co mohl ukázat. Jen spíry založené pod postelí opravdu nemohl vydolovat... :-)

Vysílačka Sailor RT144C je nádherný muzeální kousek, ale zcela funkční. Bude se na lodi dobře vyjímat. Ještě dnes se dá občas sehnat na eBay, a ne zrovna levně. Dále echolot Lowrance 2260MC, tedy předchůdce dnešního Sting Ray od Nasa Marine. Po té přišly na řadu plachty, matrace, hodiny s barometrem, papíry s návody na topení Trumatic, autopilota D2 od firmy A/S Electro Automation - to přelouskat bude největší oříšek, pojistka (platná do konce dubna - loď je pojištěná na hodnotu 250.000,- SEK). Majitel má v garáži ještě uložené baterie, oj k podvozku a nějaké drobnosti ty už jsme si nežádali.

Po krátké poradě s ženou, tedy spíše jen vzájemném pokynutí hlavou na znamení souhlasu, jsme mohli přistoupit k podpisu smlouvy. Ještě jednou byl nahlas přečten celý obsah,veškerý text v angličtině (s překladem do švédštiny pro prodávajícího, protože nemluví anglicky), a zkontrolováno bankovní konto kam máme poslat peníze.

Podepsali jsme 3 exempláře, potřásli si rukou a koupě byla uzavřena.

Bylo pozdní odpoledne, čas jsme využili k tomu, abychom se jeli podívat na pobřeží k pevnosti Vaxholm. Před lety jsme tudy proplouvali, to ovšem bylo vrcholné léto. Nyní v zimě mělo městečko úplně jinou atmosféru, ovšem o nic méně podmanivou. Posuďte sami...