Canal du Midi

.: Kategorie: Zajímavé tipy pro Vaše plavby :: autor: Surcouf :: zveřejněno: 28.3.2012 :.

Jak jsem slíbil, tak zde zveřejňuji redakčně upravený text závěrečné práce mé posluchačky z VŠO na téma  Canal du Midi.  Text je zkrácen, jsou vypuštěny všechny statistiky a další "nezajímavé" pasáže,  zato jsem zaktualizoval ceník vinět pro plavbu na francouzských vnitrozemských tocích na rok 2012.

Přeji všem příjemnou četbu a mnoho inspirací.    Jean-Jacques RADOSA, alias  SURCOUF

 

Jana Čubová – Canal du Midi

Historie stavby kanálu

                Canal du Midi, jeden z technických skvostů zapsaných na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, je dílem postaveným za vlády Ludvíka XIV.[1]  Je nejznámějším ze všech francouzských kanálů, protože velmi usnadnil a zrychlil cestu mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem. Canal du Midi je víc než 300 let staré technické dílo táhnoucí se od Toulouse až po Středozemní moře - vodní dálnice lemovaná platany a vinicemi se táhne napříč dvěma regiony- Midi-Pyrénées a Languedoc-Roussillon.[2]Vine se krajinou celých 254 kilometrů, sleduje její tvar, překračuje vodní toky po kamenných mostech a dokonce se dostává do podzemí pod kopec, než sestoupí do Béziers, domovského města stavitele Pierra-Paula Riqueta, přes monumentální akvadukt.[3]Poté teče přes pobřežní lagunu Thau, kde se na ústřicové farmě produkují známé Bouzigues huitres, a Středozemí dosáhne v Sète. Sète je velký přístav postavený ve stejné době jako kanál, aby sloužil coby přírodní a vojenské "odbytiště" pro tuto novou strategickou vodní cestu. Protože tato oblast na jihu Francie neoplývá zrovna množstvím řek nebo rybníků, musel být při stavbě vybudován zásobník vody. [4]

                První kámen v 35 metrů vysoké přehradní hrázi Saint Ferréol byl umístěn roku 1667.[5]Tento "vodní sklad", jak byla přehrada v té době nazývána, byl s kapacitou přes šest milionů metrů krychlových největším na světě.[6]Jezero, jež se rozkládá na více než šedesáti sedmi hektarech, má v sobě tolik vody, kolik jí je obsaženo po celé zbývající délce kanálu a v 17. století byla dokonce největší přehradou v Evropě. Původně zamýšlel Riquet vytvořit tucet malých nádrží, odkud by se zásoboval kanál v suchých obdobích. Nakonec však zvítězila tato velká přehradní nádrž. Do Saint-Ferréol přitéká voda z Černých hor.[7]První práce začaly v roce 1667, kdy bylo povoláno úctyhodných 12 000 dělníků, kteří se postupně střídali na 328 úsecích tohoto technického díla. Současně bylo potřeba povolat do práce asi 600 žen, protože se ukázalo, že jen mužská síla stačit nebude.[8]

Stavební práce trvaly 15 let a vzbudily obdiv i u odborné veřejnosti. Vauban[9]je komentoval takto:" nejkrásnější a nejvznešenější dílo svého druhu, které bylo kdy realizováno".

                Bylo až neuvěřitelné, s jakou přesností byly dodržovány všechny stanovené termíny a jak rychle stavba pokračovala.[10]Na počátku pracovala na stavbě kanálu spousta dělníků pouze sezonně. Byli to hlavně místní rolníci nebo vojáci, povolaní z války, aby nahradili chybějící pracovní sílu. Později se však podařilo tyto pracovníky udržet po celý rok a navíc je motivovat k práci opravdu velkorysými platebními podmínkami. Riquet jim vyplácel mzdu jak za každý den práce, tak i za dny, kdy byli nemocní. Také dostávali příplatek za svátky, neděle nebo za dny, kdy pršelo. Díky takto nastaveným podmínkám pokračovala stavba velmi rychle a už v roce 1668 byl hotov první úsek z Toulouse k Naurouze. V roce 1673 byl pak úsek Naurouze- Trebes otevřen i pro lodě.

Stavba dalších úseků se už zcela bez komplikací neobešla. Bylo zapotřebí složitě překonat četné terénní nerovnosti a nejrůznější přírodní překážky, které stály v cestě. Musel tak být  postaven první most pro kanál na světě (akvadukt de Repudre) vyhlouben první tunel pro kanál (tunel de Malpas) nebo postavena řada devíti zdymadel před městem Béziers.[11]

                Kanál "dvou moří", jak se kanálu du Midi také říkalo, byl slavnostně otevřen 24. května 1681, bohužel bez přítomnosti jeho stavitele. Pierre-Paul Riquet zemřel o několik měsíců dříve a kompletně dokončený kanál nikdy neviděl.[12]

Hned po otevření kanálu se touto novou, kratší cestou vydaly první lodě. Byly to jak plachetnice, směřující ze Středozemí do Atlantského oceánu, tak i dlouhé obchodní lodě plné zboží.[13]Kanál byl dále využíván především pro osobní dopravu a také pro poštovní dopravu. Lodě byly nejprve tahány koňmi, kteří šli po stezce na břehu. Tímto způsobem bylo možné urazit trasu Toulouse- Sète za čtyři dny.

Tato doba se později zkrátila o 32 hodin díky tomu, že se po každých deseti kilometrech střídali unavení koně za odpočaté.[14]

                Kanál du Midi  velmi podpořil obchod v regionu Languedoc. Umožnil vyvážet hlavní pěstované suroviny, pšenici a víno, do vzdálenějších oblastí jako například Toulouse, Bordeaux nebo Marseille. Zároveň umožnil dovoz surovin z jiných regionů a celkově pozvedl úroveň zemědělství v této oblasti. Není divu, že právě obchodní přeprava po kanálu přinesla velké bohatství potomkům P.P. Riqueta. [15]

                Rok 1856 je v historii kanálu du Midi významným pro největší počet tun zboží, které byly přepraveny (celkem 110 milionů tun) a také pro největší počet přepravených cestujících (100 tisíc osob). [16]Dále už obchodní význam kanálu jen slábl, především s nástupem konkurenční železnice a později silniční dopravy. Ani příchod motorových lodí tento trend nezastavil a v roce 1980 se kanál pro tyto účely přestal zcela používat.[17]

Dnes je kanál především velkým lákadlem pro turisty a je plně využíván pro účely tzv. říčního cestovního ruchu.[18]Během suchých období slouží také kanál jako reservoár vody, čehož využívají především místní zemědělci. Po celé délce kanálu je postaveno přes 700 nádrží, ze kterých je možné vodu čerpat a zavlažit tak přibližně 40 000 hektarů zemědělské půdy. Tato funkce kanálu je bezesporu druhou nejdůležitější (hned po cestovním ruchu) a je také důvodem toho, proč stát tolik dbá na bezproblémový chod tohoto technického veledíla.

                Na samotný kanál du Midi, který je ohraničen městy Sète a Toulouse, navazuje ještě další kanál, který se táhne podél řeky Garonny a ústí do Atlantského oceánu. Tento kanál se jmenuje "Canal latéral à la Garonne" a byl vybudován hlavně kvůli velké proměnlivosti toku řeky Garonny, což mohlo dříve významně ochromit tuto dopravní cestu mezi Středozemním mořem a Atlantským oceánem. Právě nově vybudovaný canal latéral à la Garonne tento problém vyřešil. V průběhu 19. století dostalo toto spojení těchto dvou kanálů souhrnný název "Canal des Deux Mers", neboli "kanál dvou moří". Po vzoru tohoto prvního prodloužení, byl na konci 18. století vybudován třetí kanál, který spojuje kanál du Midi a řeku Rhonu. Nese příznačný názvev- Canal du Rhône à Sète. Všechny tři kanály jsou využívány především pro účely říčního cestovního ruchu a obzvláště v letních měsících jsou jejich břehy plné turistů.

Nejfrekventovanějším úsekem však stále zůstává kanál du Midi, kolem kterého najdeme historicky nejvýznamnější památky a města této oblasti. Právě kanál du Midi z pohledu cestovního ruchu budu podrobněji analyzován v následujících kapitolách.[19]

Obrázek č.1 mapa kanálu du Midi a kanálu à la Garonne

Zdroj: http://www.answers.com/topic/canal-du-midi 11.4.2011

 

Osobnost stavitele kanálu: Pierre-Paul Riquet

                Pierre -Paul Riquet se pravděpodobně narodil 29. června 1609 ve francouzském Béziers do rodiny významného obchodníka.  Pracoval jako výběrčí a správce solné daně. V roce 1637 se oženil s Catherine de Milhau. [20]Jeho otec, Guillaume Riquet, byl zámožný podnikatel, který po své smrti odkázal veškeré bohatství svému synovi. V roce 1651 koupil P.P. Riquet usedlost Bonrepos, renesanční zámek a rozlehlý park, nacházející se severovýchodně od Toulouse.[21]Myšlenka postavit takový kanál pochází již z dob císaře Augusta. Později ji znovu obnovil František I., Jindřich IV. a také Ludvík XIII. Skutečná realizace tohoto technického veledíla však začala za vlády Ludvíka XIV.[22]Právě Pierre Paul Riquet tehdy dokázal vyřešit dosavadní úskalí celého projektu, které představoval nedostatek vody, kterou by byl kanál zásobován. Díky své znalosti vodstva v nedalekých Černých horách vypracoval systém koryt, která by sbírala vodu z horských řek a potoků a sváděla je do jednoho bodu. Tímto bodem byl práh Naurouze, který se stal nejvyšším položeným místem celého kanálu (190 metrů).[23]Roku 1662 prezentoval Riquet tento návrh tehdejšímu ministru financí Colbertovib.[24]

Aby mu svou představu o podobě navrhovaného projektu ještě více přiblížil, postavil si Riquet na své zahradě v Bonrepos technicky velmi dokonalou maketu celého kanálu.

Colbert nechal celý projekt znovu zvážit odbornou komisí, která se po několika měsících nakonec přiklonila na stranu Riqueta a dala  svůj souhlas k realizaci projektu kanálu du Midi. A tak v roce 1666 vydává Colbert oficiální královské povolení ke stavbě.[25]

První práce byly spuštěny hned na dvou místech zároveň. Prvním místem byl úsek, který spojoval města Toulouse a Trebes. Už tady se však objevil další problém velmi zásadní a to, kdo bude vlastně stavbu financovat.[26]Státní pokladna bohužel neměla velké rezervy, podobně na tom byla i pokladna provincie Languedoc, která rovněž nebyla připravena na tak nečekané a vysoké výdaje.[27]A tak sám P.P. Riquet, výměnou za vlastnická práva a možnost provozování kanálu, nabídl, že bude sám financovat část stavebních prací. Ostatní náklady převzal stát výměnou za Riquetův podíl ze solné daně. Výsledný rozpočet celého kanálu dosáhl 18 milionů tehdejších liber a byl financován ze 40 % panovníkem (státem), ze 40 % provincií Languedoc a zbylých 20% pokryl sám Riquet, který se tak stal majitelem kanálu. Ještě 50 let po smrti Riqueta museli jeho potomci postupně splácet dluh, který činil bezmála dva miliony liber.[28]

                Kanál du Midi je opravdu technickým veledílem a je až neuvěřitelné, že ho stavitel Pierre-Paul Riquet dokázal navrhnout a následně postavit bez jakéhokoliv technického vzdělání. Postupoval tedy většinou metodou experimentů a věnoval se důkladnému studiu terénu, kudy chtěl svůj kanál vést. Celý projekt a následné stavební práce pak důsledně konzultoval s řadou významných techniků, stavitelů, kartografů, ale také například specialistů na vodotrysky.[29]

                Pierre- Paul Riquet zasvětil stavbě kanálu velkou část svého života. Zemřel v roce 1680, kdy zbývalo dokončit poslední čtyři kilometry kanálu du Midi, které by definitivně spojili Středozemní moře s Atlantským oceánem. Toho se ale Riquet nedožil a celé dílo dokončili jeho synové, kteří tím převzali veškerou odpovědnost spojenou se správou kanálu a také začali pomalu splácet otcovy dluhy. V neposlední řadě se také zasloužili o výsadbu desetitisíců stromů, převážně platanů, které dnes lemují břehy kanálu du Midi téměř po celé jeho délce.[30]

Obrázek č.2 kanál du Midi

Zdroj: http://france12.blog.cz/0905/pamatky-unesco 11.4. 2011

 

 Charakteristika regionu Midi-Pyrénées

                Region Midi-Pyrénées je největším francouzským regionem a zároveň také osmým největším regionem Evropské unie. Nachází se na jihu Francie, mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem. Často bývá označován jako "region, dobrý pro život". V Midi-Pyrénées žije asi 2 550 000 obyvatel a každý rok sem přijíždí tisíce turistů, aby poznali místní krajinu nebo ochutnali některý ze znamenitých pokrmů regionální gastronomie.

                Region Midi-Pyrénées tvoří osm tzv. departmentů, menších územních jednotek, které bychom mohli přirovnat k našim okresům. Tyto departmenty se nazývají Ariège, Aveyron, Gers, Haute-Garonne, Hautes-Pyrénées, Lot, Tarn a Tarn-et-Garonne. Kromě Hautes- Pyrenées si všechny získaly svůj název podle řeky, která jimi protéká. Přestože má tento region spíše venkovský charakter, díky své důlžité poloze v rámci Evropy tu postupně dochází k velkým zlepšením v oblasti dopravní infastruktury a dopravy vůbec. Pohodlné cestování tu také zajišťuje TGV (train à grande vitesse) nebo letiště Blagnac, které se nachází v největším městě tohoto regionu, v Toulouse. V roce 2000-2006 obdržel region dotaci z Evropské unie ve výši 1,4 miliard eur a tu samou částku by měla obdržet také na období od roku 2007 do roku 2013. Tyto prostředky budou investovány především do podpory a rozvoje venkova a měst.[31]

                Co se týče cestovního ruchu, tak ten představuje pro region Midi-Pyrénées velmi významnou ekonomickou aktivitu. V roce 2003 představovala domácí spotřeba přímo či nepřímo související s cestovním ruchem 4,2 miliardy EUR, tedy 7,2% regionálního HDP. Počet pracovních míst v cestovním ruchu se za posledních 10 let zdvojnásobil na 28 000 stálých pracovních míst a dalších 8700 sezónních pracovních míst. Francouzi zvolili tento region osmou nejnavštěvovanější turistickou destinací v rámci Francie a mezi destinacemi, které nemají přístup k moři je dokonce na třetím místě. V roce 2005 dosáhl počet přenocování v tomto regionu 80,3 milionu. 85% procent všech turistů tvoří Francouzi především z departmentů Ile de France a z Aquitanie. Zahraniční turisté přijíždějí především z Nizozemí, Velké Británie, Německa a Belgie a jejich hlavním zájmem bývají prohlídky muzeí, návštěvy měst a vesnic, ale také pěší turistika nebo poznávání místních produktů a gastronomických specialit.

                Region Midi-Pyrénées pomáhá svými prostředky nejen celkovému rozvoji cestovního ruchu, ale také přispívá na odborné vzdělávání pracovníků cestovního ruchu.

A v neposlední řadě poskytuje finanční pomoc stavebním a developerským projektům, které mají zajistit určitý ekonomický přínos pro region. [32]

Geografické podmínky

                Midi-Pyrénées je jak na severu, tak na jihu obklopen horami. Pyrenejské pohoří tvoří přirozenou hranici Francie se Španělskem a najdeme tu 45 700 hektarů chráněného území, které tvoří Pyrenejský národní park, jeden z celkem sedmi francouzských národních parků. V severní části regionu jsou pak významné vápencové skály a obrovskými plošinami, které se staly rájem horolezců a také milovníků campingu. Jiným přírodním skvostem jsou potom jeskyně v departmentu Lot, které jsou považovány za jednu z největších geologických kuriozit v Evropě. [33]Asi nejvýznamnějším prehistorickým nalezištěm je jeskyně Lascaux, nacházející se při soutoku řek Vézery a Beaune. Podivuhodné paleolitické malby tu byly náhodně objeveny dvěma chlapci, kteří si tu hráli se psem. Od roku 1963 je bohužel Lascaux veřejnosti uzavřena kvůli zhoršujícímu se stavu maleb, ale nedaleko (jen několik minut chůze) je vytvořena ze stejných materiálů její věrná kopie tzv. Lascaux II. Stěny tu pokrývají stáda losů s vysokým parožím, bizonů a baculatých koní, obklopených šípy a také různými geometrickými symboly, které údajně měly rituální význam.[34]

 Kultura a tradice

                V regionu Midi-Pyrénées se v průběhu celého roku koná množství festivalů, svátků a slavností, které můžou být pro mnoho turistů motivem k návštěvě.

Ve městě  Rieux-Volvestre v Haute-Garone, se například každou první neděli v květnu koná svátek Papogay. Slovo „papogay“ znamená v provensálštině „papoušek“. Tento svátek má svůj původ ve středověku a najdeme ho pouze ve Francii. Je kombinací bojovných přehlídek a náboženských oslav. Hlavní atrakcí na těchto oslavách je papoušek (považovaný za symbol ďábla), usazený na 40 stop vysokém sloupu a držící v zobáku pivoňku. Lukostřelci mají za úkol tohoto ptáka se střelit dolů a tím ďábla zastrašit. Při střelbě je nutné prokázat sílu a jisté dovednosti, ale také mít notnou dávku štěstí. Ten muž, který papouška sestřelí, je potom jmenován mistrem tohoto úkolu pro další rok a zároveň se stává králem dne.

                Jiný svátek, který můžou turisté v regionu Midi- Pyrénées navštívit, je svátek „Cri du Cochon“ (volně přeloženo jako „křik pašíka“) ve městečku Trie-sur-Baise. Městečko Trie- sur- Baise se nachází v departmentu Hautes- Pyrénées a svého času bylo jedničkou v produkci prasat. Asi před 30 lety tu někdo vymyslel hru, ve které zvítězil ten řezník, který nejlépe dokázal předvést kvikot prasete. Tento poněkud zvláštní svátek se koná vždy druhou neděli v srpnu.

                Všechny festivaly a veletrhy mají především za úkol přiblížit divákům venkovský život a přispět k jeho lepšímu pochopení. Jsou také velkou příležitostí pro místní farmáře a zemědělce, aby ukázali svou sklizeň a nabízeli své produkty na velkých trzích. Pro milovníky historie je tu v polovině července festival Grand Fauconnier, který je přehlídkou rekonstruovaných příběhů a povídek ze středověku, turisté však kromě nich uvidí také různé světelné průvody doprovázené dobovou hudbou a tancem.[35]Pro turisty, kteří navštíví tento kraj v měsíci březnu, je tu měsíční festival současného tance Festival de Dance, doprovázen ještě karnevalovým týdnem.

Při podzimním pobytu v Midi-Pyrénées se mohou turisté vydat na říjnový festival Concours Complet International, který sem přivádí nejlepší žokeje světa. Ve výčtu dalších oslav a festivalů by se dalo ještě dlouho pokračovat, protože téměř v každém měsíci se jich tu koná několik a Francouzi se jich rádi a velmi aktivně účastní. [36]

 Gastronomie a vinařství

                Region Midi-Pyreénées, stejně jako i ostatní francouzské regiony, nabízí svým návštěvníků spoustu místních specialit, které se většinou skládají ze surovin, dodávaných místními zemědělci nebo chovateli. Většina z nich je známá po celém světě.  Jsou to například proslulé foie gras (husí játra) nebo černé lanýže, které možná nejsou tak běžné, ale k místním lahůdkám rozhodně patří. Mezi sýrové delikatesy patří kozí sýr Rocamadour, Roquefort, Bleu des Causses nebo Laguiole. Co se týče zajímavých jídel, patří k nim rozhodně tzv. macaronnade aux cepes, což jsou v podstatě zapečené těstoviny s husími játry a hříbky. Jako dezert se potom může podávat čokoládový koláč, zavařenina z vodního melounu nebo koláč Pastis gascon, z listového těsta s plátky jablek macerovaných v armagnacu.

Co se týče vinařství, bývá region Midi-Pyrénées označován jako velmi rozmanitý, co do chuti vín i co do počtu pěstovaných odrůd. Historie pěstování tohoto lahodného nápoje je tu také jednou z nejstarších v celé Francii. Často byla místní vína zaměňována s víny od sousedů z Bordeaux, takže bylo potřeba jasně vyznačit, která z vín pocházejí z vinic kolem Bordeaux a která z Midi-Pyrénées. Tradice, různorodost těchto území a také specifická chuť hroznového vína, to vše dělá místí odrůdy odlišné od těch ostatních. Mezi ty nejlepší patří například vína Madiran, sladká vína z Monbazillac, inteznivní červené Cahors a aromatické bílé Jurancon. Hlavními odrůdami, pěstovanými v největším množství je ovšem Cabernet Sauvignon, Tannat, Merlot, a Malbec  (červená vína) a Semillon Sauvignon a Manseng (vína bílá). [37]

 

Charakteristika regionu Languedoc-Roussillon

                Languedoc-Roussillon je druhý z regionů jižní Francie, kterým protéká kanál du Midi a u města Sète se tu vlévá do Středozemního moře. Na jihu sousedí region se Španělskem a Andorrou, ostatní hranice sdílí s departmenty Provence- Alpes- Côte d´Azur, Rhône- Alpes a Auvergne. Jak už název regionu napovídá, tvoří ho dvě poměrně rozdílné provincie- Languedoc a Roussillon. Rovné pláže a laguny tvoří slunečný pás pobřeží každoročně navštěvovaný miliony rekreantů. Ve vnitrozemí se rozkládá suchá, sluncem spálená země, jež poskytuje polovinu z celkového množství stolního vína vyrobeného ve Francii, ale také první broskve a třešně v sezoně. Za velmi bohatou můžeme považovat historii obou regionů. V původně nezávislém Languedocu se kdysi mluvilo okcitánštinou, jazykem trubadúrů, a tato oblast si dodnes udržuje odlišnou identitu. Roussillon byl v rukou Španělů až do roku 1659, kdy byla podepsána pyrenejská smlouva.

                Jeho katalánský ráz je patrný na každém kroku, od dopravních značek až po tanec sardanu. Blízkost Španělska předznamená obliba býčích zápasů, paella a fasády křiklavých barev. Co se týče původního jazyka okcitánštiny, ta tu spolu s katalánštinou přežívá v malé míře dodnes. Můžeme ji slyšet především u starších osob narozených právě v tomto regionu. Běžně používaná je ale samozřejmě francouzština.

Languedoc-Roussillon byl prvním místem v Galii, kde se usadili Římané. Jejich přetrvávající odkaz je patrný ve velkolepém amfiteátru v Nîmes a v architektuře mostu Pont du Gard. Nádherné katarské hrady a úžasně zrekonstruované město Carcassonne nesou svědectví krvavých středověkých bitev. Pro region je typické prolínání starého a moderního, počínaje římskými chrámy a postmoderní architekturou ve městech a konče slunečními elektrárnami a památnými opatstvími v horách. [38]

 Geografické podmínky

                Tento kraj v sobě spojuje kilometry mírného mořského pobřeží s trochu drsnějším vnitrozemím. Rozmanitá letoviska, od tradičních rybářských vesniček po nová účelová centra turismu, s krásnými písečnými plážemi jsou jako stvořená pro rodinnou dovolenou. Příroda v některých zdejších končinách zůstává divoká a neporušená- od náhorních plošin v Cerdagni či odlehlou vysočinu Haut Languedoc. Narazíte tu ovšem i na nejprogresivnější města ve Francii: Montpelier, starobylé univerzitní sídlo a zároveň správní středisko kraje, a Nîmes s velmi divokým a nevázaným svátkem „feria“ ke kterému neodmyslitelně patří býčím zápasy. Vnitrozemí má spíše klidnější ráz a je plné vinic v oblasti Minervois a vysokohorských stezek v oblasti Haute Languedoc.[39]

 

 

Kultura a tradice

                Region Languedoc-Roussillon, podobně jako další regiony na jihu Francie, pořádá pro turisty i místní obyvatele velké množství festivalů, kulturních akcí, koncertů a slavností. Všechny navazují na staré tradice a snaží se je návštěvníkům zábavnou formou přiblížit. Po roce 1980 uvolnila místní samospráva poměrně velké množství finančních prostředků na opravu muzeí, oper a jiných kulturních zařízení a snaží se podporovat mladé a talentované umělce pořádáním nejrůznějších koncertů, výstav a vernisáží. Mezi poměrně novými aktivitami, které se v tomto regionu pořádají, jsou organizované pěší výlety, které vždy končí ochutnávkou vybraných druhů vín, vyráběných v místních vinařstvích. Ve městech jsou tu pak k vidění amatérská pouliční představení, různé sportovní soutěže a jiné.[40]Nejznámější a také nejnavštěvovanější akcí resp. svátkem, je již zmíněná „feria“. Koná se vždy v měsíci srpnu a trvá pět dní. Koná se vždy ve městě Béziers a jeho obyvatelé tvrdí, že feria utváří duši tohoto města. Samozřejmě také přináší významný ekonomický užitek pro město, protože každý rok přiláká velké množství návštěvníků a také obchodníků.

Přesto, že tento svátek je původně španělský, mezi Francouzi se těší velké oblibě. Základem jsou býčí zápasy, které tu probíhají ve čtyřech arénách a dále je to hudba, tanec, dobré jídlo a víno.[41]

                Další typickou kulturně- sportovní akcí jsou vodní zápasy. Ty probíhají od června do září v říčních kanálech kolem měst Sète, Agde, Palavas-les-Flots nebo Grau-du-Roi. Bojovníci jsou oblečeni v bílém, bosýma nohama stojí na podlazečlunu, v jedné ruce mají štít, jímž se chrání a v druhé ruce dřevěné kopí. Takto vyzbrojeni se pouštějí do boje muže proti muži. Původ těchto vodních soubojů, které symbolizují ritualizovaný bojmezi ženatými a svobodnými muži, sahá až do středověku. Na den Svatého Ludvíka, 25. srpna, vyvolávají tyto souboje přímodavové nadšení. Vítěz se stává na celý rok obávanou a respektovanou celebritou v daném regionu. O něco mírumilovnější je karneval ve městě  Limoux. Ten se tu koná každý víkend od ledna do března a samozřejmě také na Masopustní úterý. Není to žádný organizovaný průvod, ale živelný tanec, ve kterém masky vytvářejí s pouličními hudebníky neočekávané a překvapivé dvojice. Masky postupují od kavárny ke kavárně a v každé se na chvilku zastaví, aby se občerstvili a pobavili hosty.To vše se děje podle pravidel předávaných z generace na generaci již po 400 let.[42]

Gastronomie a vinařství

                Pro milovníky vinařství je region Languedoc-Roussilon doslova rájem. Víno z jeho vinic je natolik proslulé a vinice natolik rozlehlé, že vybízí k opakovaným návštěvám, při kterých se návštěvník nudit rozhodně nebude. Vinice regionu Languedoc-Roussilon jsou nejen jedny z největších na světě, ale také nejstarší. První římské vinice se rozrostly kolem dvou měst: Béziers a Narbonne.[43]Víno bylo pěstováno a vyráběno prakticky odjakživa. Už starověcí Řekové a později Římané zvolili toto území jako vhodné pro pěstování vína a také oleje. Počátky pěstování však nebyly nijak slavné. Víno nebylo příliš kvalitní a ve světě o něj zájem nebyl. Teprve až po roce 1960, když se přistoupilo k novým technologiím zpracování a dochucování vína, se začalo víno z Languedoc-Roussilon vyvážet do většiny evropských zemí a všeobecně platí za opravdu kvalitní a dobré.  Procházku za vínem můžeme začít například u l´Académie du Vin et du Gout ve městě Roquemaure, která se nachází v areálu zámku Clary přímo v srdci vinic Lirac. Právě tady se turisté mohou nechat provést bohatou historií vinařství, ochutnat vybrané odrůdy vín a dozvědět se i jiné zajímavosti o regionu přímo od specialistů, pánů vinařů. Další zastávkou může být město Gruissan v departmentu Aude. Tato, původně rybářská vesnice, je v současné době jedním z oblíbených přímořských letovisek. Turisté tu mohou poznat svět vína prostřednictvím nejrůznějších festivalů a slavností, které jsou zaměřeny na všechny věkové kategorie a probíhají především v letních měsících. Prohlídka msta Gruissan může být zakončena degustací a zároveň s diskuzí s vášnivým vinařem katalánského původu, panem Pascalem Borellem.[44]Ten je známý například tím, že založil tzv. Maison de Terroir přímo v centru vinic, kde se nachází restaurace oceněna v roce 2004 hvězdou Michelin a také vinné sklepy, kde je možné ochutnat především suchá vína, pocházející z této oblasti, ale i mnoho dalších. Při procházce za vínem si jistě každý povšimne typické architektury kamenných vesnických domků, rozsetých mezi vinicemi, ve kterých bydlí místní vinaři.[45]

                Co se týče gastronomie, ta ve své kvalitě a věhlasu směle konkuruje místnímu vinařství. Často stačí jen tak stát a nasávat vůně z čerstvých surovin, které se prodávají na místních trzích, a už to může být opravdu opojným zážitkem. Stoly se tu prohýbají pod tíhou růžového česneku, čerstvých pestrobarevných paprik, okurek, tykví, lilků nebo chřestu. Na podzim a v zimě jsou to především artyčoky, houby, kdoule, fenykly, vlašské ořechy a svraštělé černé olivy. Místní kuchyně je spíše lehčího rázu, používá hodně sezónní zeleniny, olivového oleje a ryb. Z mas se nejvíce konzumuje jehněčí. Languedoc-Roussilon dodává do celé Francie broskve, třešně a meruňky. Také zdejší pobřežní vody poskytují bohaté úlovky v podobě ústřic, slávek a tzv. tellines (malé škeble). Typickým nápojem jsou tu bylinkové čaje, které si lidé zvykli pít téměř po každém jídle. Před spaním bývá doporučován heřmánkový čaj, pro dobré trávení zase čaj lipový. Základem všech pokrmů jsou tu potom výrazné chutě čerstvých bylinek, olivového oleje, oliv samotných a cibule. Příkladem místních specialit je například polévka „Pistou“ složená převážně ze zeleniny a dochucená pestem, omáčkou z bazalky a olivovým olejem. Jako hlavní chod je velmi tradiční Ratatouille, dušené jídlo z cibule, lilků, tykví, rajčat a paprik, které se připravuje na olivovém oleji a česneku.

Jako desert se pak podává například Tarte au citron, což je sladký koláč s krémovou citronovou náplní. Podobná jídla bychom našli také v sousedním regionu, v Provence. [46]

 

 

Charakteristika významných center v oblasti kanálu du Midi

Toulouse

Obrázek č. 3 město Toulouse

 

Zdroj: http://www.francerevisited.com/main/France/Toulouse/sightsitting-museum-restaurant-hotel/2008  11.4. 2011

                Kanál du Midi, respektive ta část, která bývá nejčastěji volena pro trávení dovolené a kde také najdeme nejvíce půjčoven lodí a jiných služeb pro turisty, je ohraničena dvěma městy: blíže k Atlantskému oceánu je to město Toulouse (v regionu Midi-Pyrénées) a na pobřeží Středozemního moře je to město Sète (v regionu Languedoc -Roussillon).

                Oblast města Toulouse bylo v 60. letech 20. století geograficky jakési území nikoho- nepatřilo ani do regionu Languedoc-Roussillon ani do Midi-Pyrénées. Nakonec se ale situace vyjasnila a Toulouse je dnes hlavním městem regionu Midi-Pyrénées a zároveň také nejvýznamnější město jihozápadní Francie. Jižně od Toulouse se zvedají Pyreneje, severně potom skalnatá oblast a národní parky kolem řeky Tarn. Západně od Toulouse se až k Atlantiku rozkládá Gaskoňsko s mírně zvlněnou krajinou s bujnou vegetací, malými vesnicemi zvanými "Bastides", lahodnými víny, kulinářskými specialitami a likérem Armagnac. Toulouse je jedním z nejrychleji rostoucích francouzských měst a předním průmyslovým a univerzitním střediskem. Jeho 14 "grandes écoles" (neboli velmi prestižních a výběrových vysokých škol) navštěvuje přes 100 tisíc studentů, což je nejvíce ze všech francouzských provinčních měst. Proslulo také kosmickým a leteckým průmyslem, což dokládá především nové Cité de l´Espace hned za městem. Concorde, Airbus, vesmírná raketa Arianne - to vše vzniklo právě zde. Pro své staré domy vybudované z růžovočervených cihel si město vysloužilo přezdívku "la ville rose", tedy růžové město.[47]

                Nejlepší způsob, jak si Toulouse prohlédnout, je vydat se pěšky. Město se obloukovitě rozrůstalo z původního sídla na řece Garonně. Nejprve bylo vzkvétajícím střediskem království Vizigótů, potom renesančním městem s četnými cihlovými paláci, jejichž stavba byla financována z peněz získaných z obchodu s modrým barvivem (pastelem) a obilím. Nejkrásnější z těchto paláců se dochovaly ve Starém městě, kde se nachází také Place du Capitole a rozlehlá radnice z 18. století. Tady, na náměstí St-Georges je soustředěno nejvíce obchodů, barů a kaváren. Kromě zmíněných grandes écoles je tu Toulouská univerzita, založená v roce 1229, která způsobila, že se město zapsalo do historie jako centrum vzdělanosti. Houfy studentů tu dnes udržují nízké ceny v mnoha kavárnách a ústřičných barech, knihkupectvích a také na bleším trhu, který se koná každou neděli na St- Sernin. Kromě bleších trhů stojí na St. Sernin také největší románská bazilika v Evropě z 11. století. Ta poskytovala přístřeší poutníkům směřujícím do Santiago de Compostela. Pyšní se řadami dekorativních cihlových oblouků a osmibokou cihlovou zvonicí.  Naopak zcela novodobou atrakcí je vesmírný park v Cité de l´Espace, kde mohou turisté navštívit planetárium a interaktivní exponáty související s výzkumem vesmíru. V řídícím středisku je pak možné naučit se, jak se vypouští raketa nebo družice. Okolo města vedou bulváry z 18. a 19. století a okolo nich zase síť dálnic. Centrum a předměstí nyní spojuje hypermoderní systém metra, jehož moderní vlaky nepotřebují řidiče.[48]Do Toulouse se turisté dostanou všemi dopravními prostředky, po silnici, lodí (po kanálu du Midi), letecky nebo vlaky TGV. [49]

Carcassonne

                Při plavbě po kanálu du Midi se většina "posádky" nejvíce těší na zastávku v Carcassonne. Pokud se turisté plaví směrem od Středozemního moře, tedy přesněji od města Sète, bývá Carcassonne dost často poslední, výstupní stanicí plavby a také místem, kde se vrací lodě do půjčoven. Přístav je tu dost velký a dobře připravený na větší množství nedočkavých turistů najednou. Hned po předání lodí je možné zajít do informačního centra, které je součástí tzv. Capitainerie[50]a tam si nechat od vcelku příjemných pracovnic vysvětlit nejzajímavější cestu městem, která je též předtištěná v plánku města, který je tu zdarma k odběru.Město Carcassonne se nachází v departmentu Aude, v regionu Languedoc-Roussillon. Toto historické město je především známé díky velké pevnosti Cité de Carcassonne, která byla v roce 1997 zapsána na seznam památek UNESCO a která se majestátně tyčí nad městem. Z dálky vypadá Carcassonne jako nějaké středověké město a staré město za hradbami ozářené sluncem vypadá skutečně úchvatně. Bohužel v turistické sezóně, kdy každý den navštíví tuto pevnost více než 200 tisíc lidí, se to tu mění v turistické peklo. Dnešní hradby jsou výsledkem staletých opevňovacích prací Galů, Římanů, Vizigótů, Franků a Maurů.[51]Ve 13. století bylo město, díky své strategické poloze mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem, dost často ohniskem náboženských konfliktů. V roce 1209 tu hrabě Raimond IV., hrabě toulouský, poskytl útočiště albigenským[52], kteří byli obléháni Šimonem z Montfortu, který vedl křížovou výpravu proti kacířství. Tyto hradby tehdy měly za úkol chránit jednu z pevností katarů. Kataři se uchílili do různých velmi špatně dostupných pevností a hradů v departmentech Corbières a Ariège, které jsou dnes velmi vyhledávanými cíli turistů.[53]Když byl po roce 1659 Roussillon definitivně připojen k Francii, přestal být Carcassonne pohraničním městem a to byl začátek jeho pomalého úpadku a chátrání. V roce 1850 byly hradby téměř na spadnutí, ovšem jejich definitivnímu zboření zabránil architekt Viollet-le-Duc.[54]Práce na renovaci pevnosti, za které byl z velké části zodpovědný, byly dokončeny po roce 1910.

La Cité

Obrázek č. 4 pohled na La Cité

Zdroj: http://web.france.com/places/chateau_comtal_de_la_cit_de_carc_0 11.4.2011

                Hned u hlavního vchodu do pevnosti La Cité se točí nádherný zrekonstruovaný kolotoč. Už tady na turisty "dýchne" kouzelná atmosféra starých časů. Celá pevnost je obehnána dvojitými hradbami s 52 věžemi. Jedná se o jedno z největších městských opevnění v celé Evropě. Bohužel z původních hradeb ze 13. století se dochovala pouze jejich dolní část. Vše ostatní, jako například anachronické střechy ve tvaru čarodějnických klobouků, bylo doděláno při rekonstrukci v 19. století. Celá pevnost je plná klikatých a úzkých uliček s množstvím krámků, nabízejících více či méně kýčovité suvenýry. Také je tu řada menších soukromých muzeí, které mají svými expozicemi turistům přiblížit (za nemalý poplatek) život ve středověku. Velmi zajímavá je návštěva Imaginária, které nabízí zábavnou a informativní expozici o katarech a je otevřeno od Velikonoc do října. [55]

Béziers

Obrázek č. 5 pohled na město Béziers

Zdroj: http://www.creme-de-languedoc.com/Languedoc/city-guides/beziers.php 11.4.2011

                Dalším velkým městem, na které turisté narazí při své plavbě z Carcassonne směrem k Sète, je Béziers. Na místě, kde bychom dnes našli toto město, sídlili v dávných dobách Féničané a pro Římany dokonce soužilo jako důležitá vojenská základna.

                V roce 1209, v době křížové výpravy proti katarům, bylo město téměř zničeno a zároveň bylo vyvražděno několik tisíc místních obyvatel. Vojákům papežského nuncia totiž bylo nařízeno nerozlišovat při vraždění mezi katary a katolíky, aby se nestalo, že nějaký kacíř smrti unikne.[56]Dnešní Béziers se rozkládá na skalnatém pahorku, jehož dominantou je bezpochyby impozantní katedrála St- Nazaire ze 14. století, která se pyšní především sochařskou výzdobou, masivními věžemi, freskami, růžicovým oknem a také krásným výhledem na město.[57]Béziers je dnes spojováno hlavně s vínem, ragby a s býčími zápasy, které tu mají svou tradici a těší se velkému zájmu veřejnosti. Pro milovníky vína je tu každoročně pořádané vinobraní. Pro ty, které zajímají býčí zápasy, je ideální dobou na návštěvu města počátek srpna, kdy se sem na feriu sjíždí toreadoři z okolí, aby tu divákům předvedli své umění.[58]

 Turistickou zajímavostí výhradně pro turisty je akce "Béziers sous les Étoiles" (Béziers pod hvězdami), což je zábavná zdramatizovaná prohlídka města s průvodcem, kterého se můžou zúčastnit i ti, co nerozumí francouzsky. Tyto prohlídky se konají každý den od poloviny června do konce srpna.[59]

                Pro kanál du Midi je Béziers zcela klíčovým městem z toho důvodu, že se tu narodil jeho stavitel architekt Pierre-Paul Riquet, kterému tu na jeho počest nechali postavit velkou sochu a dokonce vysázeli platanovou alej. Největší zdymadlo, které Riquet na kanálu postavil, se nachází právě před Béziers. Jmenuje se Écluse Fonserannes a má 8 plavebních komor to znamená, že zajišťuje klesání nebo stoupání o 8 plavebních stupňů (záleží, ze které strany se k němu přijede). Na vzdálenosti 300m dokáže posunout hladinu vody o 21,50m. Na obrázku níže je na výškovém profilu kanálu vyznačen číslem 6.[60]

Obrázek č. 6  Výškový profil kanálu du Midi

Zdroj: http://www.canaldumidi.com/Geographie/Ecluses.php 

Poznámka:

osa x: délka kanálu v km, osa y: nadmořská výška

Popisná tabulka k obrázku č. 6

Číselné označení bodů na obrázku č.6

Názvy měst

1

Toulouse

2

Naurouze, rozvodí

4

Carcassonne

5

Trebes

6

Béziers (écluse Fonserannes)

8

Sète (ústí do Středozemního moře)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sète

Obrázek č. 7 pohled na město Sète               

Zdroj: http://www.institutcesar.com/anglais/Montpellierang.htm 11.4.2011

                Město Sète se nachází na pobřeží Středozemního moře a kanál du Midi tu oficiálně končí. Sète je největším francouzským středomořským rybářským přístavem a také největším obchodním přístavem hned po Marseille. Založil ho v 17. století Ludvík XIV. a díky tomu, že o něco severnější přístavy Aigues Mortes a Narbonne odřízly od moře naplaveniny, byl hlavním centrem rybářského a obchodního dění. Město má výraznější a sešlejší atmosféru než většina rekreačních středisek u Středozemního moře.[61]Ve zdejších obchodech se prodávají lodní lampy a šrouby, restaurace na nábřeží jsou plné námořníků, kteří pojídají obrovské množství slávek, ústřic a mořských šneků, dodávaných přímo ze člunů. Většina restauračních zařízení je soustředěna podél Grand Canal, lemovaného pastelovými domy v italizujícím stylu, s železnými balkony shlížejícími na labyrint městských kanálů a mostů. Součástí jednoho ze zdejších letních festivalů jsou bouřlivé rytířské turnaje na vodě, jejichž původ sahá až k roku 1666. Nad městem se tyčí vrchol Mont St- Clair a na něm je umístěn hřbitov Cimetière Marin, kde je pohřben nejslavnější rodák ze Sète, básník Paul Valéry (1871- 1945), a kde je také muzeum věnované jeho památce. Z vyhlídkové plošiny je krásný výhled na moře a pohoří Ceveny. [62]

Druhy cestovního ruchu na kanálu du Midi

                Kanál du Midi je dnes využíván především pro potřeby cestovního ruchu.[63]Lidé tu tráví svou dovolenou nebo obecněji, svůj volný čas a je zároveň místem, které nabízí velmi zajímavý způsob ubytování, a sice ubytování na lodích. Láká především příznivce říčního cestovního ruchu, kteří se po něm mohou plavit v obou směrech buď ve svých vlastních lodích, nebo v lodích zapůjčených v jedné z místních půjčoven. Kromě těchto menších lodí řízených přímo turisty tu však potkáte také poměrně dlouhé lodě podobné parníkům, tzv. bateaux-promenades, které jsou řízeny skutečnými lodními kapitány, protože jejich kormidlování není právě jednoduché a vyžaduje jistou praxi.Na takových lodích se většinou podává výklad v různých světových jazycích k místům, okolo kterých se pluje.  Posledním typem lodí, které tu potkáte, jsou velké bateaux-restaurants neboli "restaurační lodě", které plují jen výjimečně, protože daleko častěji jsou pevně ukotvené u břehu a lákají turisty na některou z místních gastronomických specialit.

                 Cestovní ruch se na kanálu du Midi začal provozovat od roku 1960, skutečný boom následoval potom v roce 1980. Postupně se stal kanál frekventovanějším než, v té době o mnoho známější, řeka Seina a zajistil si tak pátou pozici v žebříčku destinací říčního cestovního ruchu ve Francii.[64]Je zajímavé, že 79 % všech turistů tvoří cizinci, a to především z Německa, Švýcarska a Velké Británie.

                Kanál je pro turisty otevřen od třetí březnové soboty do prvního listopadového týdne. Pokud by měl někdo zájem o plavbu mimo toto stanovené období, musí požádat o speciální povolení. Období od listopadu do března se nazývá „období nezaměstnanosti“ a je tudíž mezi pracovníky správy kanálu velmi neoblíbené, ale na druhou stranu dává příležitost k nejrůznějším údržbářským pracím, na které v plné sezóně nezbývá čas.[65]Především jsou vypouštěny dílčí úseky vodní cesty z důvodu plánované údržby plavebních komor a efektivního čištění dna kanálu.

Původní technologie plavebních komor jsou čistě teoreticky schopné fungovat do teploty -3°C. O provoz a údržbu kanálu se poměrně pečlivě stará státní organizace VNFc.[66]

                Kanál du Midi nabízí kromě samotných plaveb i jiné možnosti sportovního vyžití jako například veslování, cykloturistiku, jízdu na kolečkových bruslích a samozřejmě také pěší turistiku po březích kanálu. Padesáti kilometrový úsek mezi městy Toulouse a Avignonet- Lauragais a dále dvanácti kilometrový úsek mezi městy Béziers a Portiranges jsou, díky svému zpevněnému povrchu, vhodné zvláště pro cyklisty a bruslaře, ostatní úseky mají naopak měkčí povrch, takže jsou vhodné pro jogging nebo pěší chůzi. Co se týče kulturního vyžití, i tady má okolí kanálu du Midi co nabídnout. Podél břehů (především v částech, kde kanál protéká nějakým městem či vesnicí) kotví lodě přeměněné na výstavní síně, restaurace, bary nebo malé obchůdky všeho druhu.

                V současné době je celá plavební trasa kanálu du Midi i jeho přilehlých kanálů od břehů Atlantiku po pobřeží Středozemního moře funkční a splavná. V úseku Gironde/Garonne funguje veškerá plavba včetně obchodní, ostatní úseky jsou až na výjimky doménou plavby rekreační a sportovní. Desítky obytných lodí, motorových jachet, hausbótů a hotelových lodí se vydávají po stopách dějin a v poklidném tempu proplouvají nádhernými scenériemi korunovanými závěrečným vplutím do jezera Thau. Potřebná infrastruktura pro říční turismus je téměř dokonalá, v každé vesničce jsou připravená úvaziště pro malá plavidla, na trase je bezpočet přístavů s možností doplnění pitné vodyči dobití lodní baterie elektrickým proudem. Ve větších městech lemují břehy kanálu útulné kavárničky a restaurace. Obsluha plavebních komor je usměvavá a ochotná – obsluhovat turisty na kanálu du Midi je totiž prestižní záležitostí. [67]

Půjčovny lodí na kanálu du Midi

                Půjčovny lodí jsou hlavním a velmi významným poskytovatelem služeb na kanálu du Midi. Bez nich by provozování říčního cestovního ruchu nebylo možné, protože naprostá většina turistů (84 % viz.část 8.1) nejsou vlastníky rekreačních lodí a tak volí možnost jejich vypůjčení. Obecně můžeme půjčovny lodí rozdělit na tři skupiny. Nejprve jsou ty, které působí jen na kanálu du Midi tzn. nemají svou pobočku na žádném jiném kanálu ve Francii ani v jiné zemi. Těch je nejmenší počet. Pak jsou ty, které mají své zastoupení i na jiných říčních kanálech ve Francii (např. v Burgundsku, v Bretagni atd.), těch už je více. [68]A největší skupinu tvoří mezinárodní sítě půjčoven, které působí nejen na francouzských kanálech, ale také třeba v Holandsku, Německu, Itálii, Španělsku, Belgii nebo i v České republice.[69]Jejich nabídku lodí a dalších doplňkových služeb je možno shlédnout přímo na jejich internetových stránkách případně na stránkách různých zprostředkovatelů (v podstatě agentur), které poskytují informace v českém jazyce a lze si tedy objednat loď i přes ně, ovšem většinou za nepatrně vyšší cenu oproti samotným půjčovnám. Každá půjčovna si své lodě i opravuje a personál tedy tvoří i řada zkušených techniků a tesařů, kteří jsou k dispozici také pro telefonické konzultace v případě, že by se během plavby vyskytla nějaká technická závada. Většinou hovoří, kromě francouzštiny, také anglicky a německy. Pokud se vzniklá závada nepodaří opravit po telefonu, vyjíždí tento technik autem přímo k lodi a opraví jí sám a na místě. Pokud je poruchu opravdu závažná, přiveze obratem novou loď a zajistí odvoz té původní. Každá půjčovna má v nabídce určité typy lodí, které se liší, cenou, vybavením, kapacitou a velikostí. Pro následující popis a srovnání byli vybráni zástupci všech tří zmíněných typů půjčoven:

Rive de France- lokální půjčovna, působící pouze na kanálu du Midi a na navazujícím kanálu Rhone a Sete[70]

France fluvial- společnost působící na národní úrovni, konkrétně na kanálu du Midi a na kanálech v Burgundsku[71]

FPP Travel- společnost působící kromě Francie také v Holandsku, Itálii, Španělsku, Belgii, Německu nebo třeba v České republice[72]

Princip půjčování lodí

                Princip půjčení lodě není nijak složitý. Buď je možné zarezervovat si loď přes internet, nebo telefonicky, druhá možnost je půjčit si loď až na místě, což ovšem hlavně v sezóně není správnou volbou, protože většina lodí bývá buď půjčených, nebo zarezervovaných. Zásadní je, mít před cestou rozmyšlené následující detaily: kolik lidí na jedné lodi pojede, odkud kam se pojede, jak dlouho se pojede, jaké doplňkové služby budou požadovány a kdo bude kapitánem lodi (jeho iniciály si půjčovna poznamená a v případě dopravní nehody nebo jiného problému bude on tím zodpovědným). Důležitou informací a výhodou je fakt, že nikdo z posádky nemusí být držitelem kapitánského průkazu loď tedy může řídit kdokoliv bez předchozích zkušeností.[73]Jakmile jsou základní údaje o posádce zaevidovány pracovníkem půjčovny a je uhrazena celá částka za čerpané služby, nezbývá než přejít k ukázce ovládání a fungování lodi. Ideální je, pokud je při tomto školení (trvá cca. 15-20 min.) přítomna celá budoucí posádka. Nejdůležitější informace se týkají řízení lodi, doplňování pohonných hmot a vody a také dobíjení lodního akumulátoru. Ostatní jsou spíše praktické rady, jak zacházet s lodním vybavením a co nejvíce si tak zpříjemnit pobyt na lodi. Po zaškolení následuje ukázková projížďka, kdy technik ukáže základní manévry s lodí a také vysvětlí, jak se chovat ve zdymadlech.  Před vyplutím se doporučuje důkladně si pročíst plavební řád a obecná pravidla provozu na kanálu du Midi, která jsou vždy přikládána ke smlouvě o pronájmu lodi. V ní jsou uvedena přesná pravidla provozu na kanálu, vysvětlení dopravního značení nebo také postup, který je potřeba dodržet při dopravní nehodě. Mimo tyto obecné podmínky poskytne každá půjčovna zdarma ještě mapu trasy a mini průvodce, kde jsou stručně popsána ta nejzajímavější místa na trase. Po nastudování všech těchto materiálů už zbývá jen naložit zavazadla a připevnit kola, pokud se nějaká vezou, na příď lodi a vyrazit na cestu. Při vracení lodi do půjčovny je povinností posádky vrátit loď v takovém stavu, jako jim byla předána. Prakticky to znamená uklidit loď do původního stavu a doplnit pohonné hmoty, vodu a elektřinu. Po zkontrolování předané lodi pracovníkem půjčovny se ještě doplatí vyčerpané pohonné hmoty, které se nikdy neplatí v místě jejich čerpání, ale až v půjčovně, kam se loď vrací. Tento postup je zcela totožný ať už je zájezd organizován cestovní kanceláří nebo individuálně. [74]

Typy lodí a jejich vybavení

Obrázek č. 8 typická loď Penichette

Zdroj: http://www.aquadino.cz/pronajem-lodi/hausbot/penichette-1106-fb/-1059/ 11.4.2011    

                V typech nabízených lodí se od sebe vybrané půjčovny příliš neliší. Všechny mají svou nabídku rozdělenou do skupin podle počtu osob, které je možno na lodi ubytovat. Nejmenší lodě mají jen jednu kabinu pro maximálně dvě osoby, ty největší mají až 5 kabin pro maximálně deset osob, v případě mezinárodní společnosti FPP Travel až pro dvanáct osob. [75]Ve všech lodích je minimálně jedna koupelna (záleží na kapacitě osob) se sprchou, umyvadlem a toaletou. Dále je tu plně vybavená kuchyň, společný prostor s jídelním stolem a pohovkou a příslušný počet kabin, kde jsou postele a skříně. Na palubě se potom nachází kapitánský můstek s kormidlem a velký stůl a lavice, kam se může pohodlně usadit celá posádka a vychutnávat si pohled na sluncem zalité platany. Na přídi každé lodě je prostor pro ležení a opalování, případně pro uskladnění jízdních kol. Při nepříznivém počasí lze kormidlovat loď i z kapitánského můstku, umístěném v interiéru lodě. Každý centimetr místa je na lodi velmi efektivně využitý, takže i při větším počtu lidí na palubě se tu dá strávit velmi příjemná dovolená.[76]

                Nejtypičtější lodí, která se dá půjčit je tzv. " Penichette". Penichette je hausbót s plochým dnem, který byl speciálně navržen pro dopravu na říčních kanálech. Většinou sloužil jako obchodní loď, do které se dalo snadno zajet s jakýmkoliv nákladem klidně i pomocí zdvižného vozíku. Dříve byla tato loď vyráběna pouze ze dřeva a byla tažena koňmi. Později se dočkala vylepšení v podobě kovové konstrukce a hlavně motorového pohonu.[77]Jejich délka se dnes pohybuje mezi 9-12 metry a mezi turisty bývají oblíbenými hlavně pro svou stabilitu a jednoduché řízení. Jejich maximální rychlost se pohybuje okolo 8 uzlů, což je pro turistickou plavbu ideální vzhledem k tomu, že maximální povolená rychlost na kanálu du Midi je 8 km/h (pro rekreační a sportovní lodě) a 6 km/h pro ostatní lodě.[78]Lodě typu Penichette si často půjčují rodiny s dětmi nebo skupiny přátel, protože nabízejí ještě o něco více prostoru než ostatní typy lodí a navíc se na ně dobře nastupuje. Všechny ostatní lodě jsou většinou poschoďové s množstvím žebříků, takže pohyb, především starších osob, tu může být trochu obtížný. [79]         Ceny lodí jsou ve všech půjčovnách velmi podobné a jsou vždy závislé na období, kdy má být loď vypůjčena. Nejvyšší ceny jsou v sezóně, tedy od července do srpna, následuje tzv. "malá sezóna" tj. červen a září a ostatní je označeno jako mimo sezóna a tady jsou ceny nejnižší.(ukázka ceníku) Nejkratší doba půjčení je na víkend nejdelší není stanovena. Pokud se turisté rozhodnou pro jednosměrnou plavbu tzn.vrátí loď v jiné pobočce půjčovny, než kde si loď půjčovali, bude jim za toto účtován extra poplatek ve výši od 100 € do 150 €. Slevy jsou poskytovány buď při včasné rezervaci a složení finanční zálohy (minimálně do prosince předcházejícího roku) nebo při vypůjčení na dobu delší na 2 nebo pak 3 a více týdnů.[80]

Doplňkové služby a rozdíly v nabídce vybraných půjčoven lodí

                Nabídka doplňkových služeb může jistě významně ovlivnit rozhodnutí návštěvníka pro tu kterou půjčovnu lodí. Tyto služby jsou v naprosté většině zpoplatněné a opět jsou ve všech půjčovnách téměř stejné. Toto je kompletní přehled těchto služeb od nejdražších po nejlevnější:

  • povinné pojištění - povinné sjednat pro každou loď
  • kuchař, kapitán, hosteska- platí pouze pro lodě v kategorii PREMIUM, tuto službu nabízí pouze společnost FPP Travel
  • jednosměrná cesta
  • převezení auta do koncového bodu plavby
  • převezení řidiče, který vyzvedne auto v bodu počátku plavby
  • kryté a hlídané parkování auta
  • závěrečný úklid lodě
  • půjčení jízdního kola
  • půjčení grilu - tuto službu nabízí pouze společnost France fluvial[81]
  • zvíře na palubě
  • rybářské povolení - tuto službu nabízí pouze společnost FPP Travel
  • podrobný průvodce po kanálu[82]

 

 

Organizovaný zájezd versus individuální zájezd

                Zájezd organizovaný přes cestovní kancelář je vhodnější variantou pro ty, kteří se nedomluví žádným světovým jazykem a na kanálu du Midi nikdy předtím nebyli. Pro tyto návštěvníky by mohlo být velmi obtížné pochopit, jak správně loď řídit a obsluhovat a vůbec se orientovat v okolí kanálu a ve městech. Veškerou organizaci, plánování výletů a vyřizování všeho potřebného má na starost průvodce cestovní kanceláře, který tak může velkou měrou zpříjemnit dovolenou právě tomuto typu turistů.

                Individuální zájezd je vhodný pro lidi hovořící minimálně anglicky německy nebo ideálně francouzsky nebo pro ty, kteří už dovolenou na kanálu absolvovali, takže znají princip řízení lodi i další nezbytná pravidla provozu na kanálu a ve zdymadlech.  Zároveň nemusí turisté čekat na ostatní členy zájezdu, mohou si zastavit kdekoliv a na jak dlouho potřebují. V případě technického nebo jiného problému jsou ovšem zcela odkázáni na sebe potažmo na půjčovnu lodí.[83]

Plavba s vlastní lodí

                Plavba s vlastní lodí má své výhody i nevýhody. Podstatnou výhodou je to, že návštěvník s vlastní lodí ušetří za pronájem lodi a různé poplatky s tím spojené, jako například úklid lodi, pojištění lodi atd. Také může na kanál přijet kterýkoliv den v týdnu a vyplout odkud bude chtít. Netýkají se ho žádné poplatky za jednosměrnou plavbu, může si však přes půjčovnu zajistit dovezení svého auta do cíle cesty za poplatek stanovený v ceníku dané půjčovny. Samozřejmě má vlastník lodi právo nakládat s lodí dle svého uvážení a nepodléhá pravidlům, která stanoví půjčovna. Co je však pro vlastníky lodí stejně závazné jako nájemníky lodí, jsou pravidla provozu na kanálu du Midi, respektování dopravního značení, dodržování povolené rychlosti (max. 8 km/h) nebo pravidla pro pohyb ve zdymadlech. [84]Navíc mají vlastníci lodí povinnost zakoupit si před vyplutím tzv. „vignette“ neboli cenný kupón, jehož funkce i podoba by se dala přirovnat k české dálniční známce. Tento kupon je vždy pořizován na určitou dobu a určitý typ lodě. Dá se koupit buď přes internet nebo přímo na místě v jedné z capitaineries. V následující tabulce jsou uvedeny ceny kupónů pro rok 2012. [85]

 Osvobozena od poplatku jsou plavidla do maximální délky  500 cm a s motorem o výkonu menším než 9,9 Hp (7,29kw).  Kategorie jsou podle násobku celkové délky a šířky plavidla.

 

Velikost lodě

veslice

 loď:

menší než 12 m2

 loď:

12- 24,99m2

loď:

25-39,99m2

loď:

40- 59,99 m2

loď:

60 a vice m2

Časové období

Roční kupón

37,10€

87,90€

126€

253,1€

443,2€

573,8€

Zimní kupon

(1.I. – 20.III.)

 

78,1€

111,6€

224,4€

322,2€

398,6

Jarní kupón

(21.3.-20.6.)

 

80,4€

115€

231,1€

332€

411€

Letní kupón

(21.6.-20.9.)

 

84,3€

120,60€

242,30€

348,2€

431€

Podzimní kupón (21.9.-31.12.)

 

80,4€

115€

231,1€

332€

411€

Prázdniny

(max. 30 dní)

 

32,1€

66,2€

98,3€

130,5€

164,4€

Dovolená

(max. 16 dní)

 

24,2€

50,2€

74,6€

98,9€

124,9€

Tři dny

 

17,2€

33,9€

51,2€

68,3€

85,3€

Denní

12,6€

12,4€

24,2€

36,7€

48,8€

60,9€

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka č. 2 Ceny kupónů platných pro plavbu rekreačních lodí na francouzských vnitrozemských vodách pro rok 2012

Zdroj: https://www.vnf.fr/vignettesVNF/accueil.do 19.2.2012

                Dalším povinným dokladem, kterým se musí vlastník lodi v případě kontroly prokázat, je platný technický průkaz od lodi a také plavební průkaz, který dokládá absolvování kapitánských zkoušek. Ty je potřeba absolvovat, pokud má motor lodi větší výkon než 4,5 kW.[86]Poslední důležitou informací, kterou je vhodné si zjistit buď na webových stránkách společnosti VNF nebo z plavebních průvodců, je otvírací doba zdymadel. Ta je velmi striktně dodržovaná a její neznalost může nepříjemně narušit naplánovanou trasu. Zdymadla jsou otevřena každý den od 9 do 19 hodin, ovšem mezi 12:30 a 13:30 je tu polední pauza. Obsluha zdymadel je, co se dodržování stanovených časů týče, velmi nekompromisní a jakmile nějaká loď přijede k zdymadlu v 19:01, musí zakotvit a počkat do rána.[87]

                Toto jsou asi největší specifika plavby s vlastní lodí a s lodí pronajatou. Dá se říci, že oboje má své výhody a nevýhody a je na každém návštěvníkovi, aby si pro sebe vybral tu vhodnější dle svých potřeb a možností.

                To, co by mohlo v brzké době výrazně ovlivnit fungování této destinace, je poměrně závažný problém ekologického charakteru, který se na kanálu vyskytl během roku 2010. Jedná se o velmi rychle se množící druh houby, která napadá platany obklopující kanál du Midi po obou stranách a způsobuje jejich postupný úhyn. Tato houba se vyskytuje ve špinavé vodě, která je stále více a více znečisťována plujícími loděmi a napadá kořeny platanů. Vzhledem ke stoupajícímu počtu lodí, které po kanálu, především v sezóně, jezdí, se tomuto parazitovi daří likvidovat platany takovým způsobem, že budou muset být pravděpodobně všechny vykáceny. A vzhledem k tomu, že právě tyto platany zcela zásadně dotváří klidnou a příjemnou atmosféru, pro kterou je kanál du Midi tolik vyhledávaným, je velmi pravděpodobné, že jejich zmizení bude mít na cestovní ruch zásadní dopad. Další ohrožení, jako například chybějící turistické ukazatele nebo špatné manévrování turistů s lodí ve zdymadle, jsou oproti tomu naprosto zanedbatelná a dají se vyřešit poměrně snadno. Je evidentní, že nutnost respektovat zásady udržitelného cestovního ruchu, a to hlavně jeho ekologické složky, se nevyhne ani kanálu du Midi a bude zajímavé sledovat, jaká nová opatření společnost VNF zavede a jak to případně ovlivní cestovní ruch v regionech, kudy kanál du Midi protéká.

Dotazník:  Povědomí Čechů o kanálu du Midi

                Dotazník s názvem "Povědomí Čechů o kanálu du Midi" byl rozdělen do dvou verzí.  Jeho první verze měla za úkol zjistit, zda Češi znají kanál du Midi, zda ho někdy navštívili a pokud ano, tak co přesně tam dělali a co je na této dovolené nejvíce bavilo. Druhá verze otázek, na které odpovídali přímo majitelé jachet, kteří dovolenou na kanálech upřednostňují a orientují se v nabízených službách, měla zjistit potencionální zájem Čechů- jachtařů o dovolenou na kanálu du Midi. Hlavní důraz byl přitom kladen na služby, kterých by chtěli při svém pobytu využít. Obě skupiny respondentů byli muži i ženy ve věku od 17 do 78 let. První skupinu respondentů tvořilo 100 naprosto náhodně zvolených osob, kteří nejsou vlastníky jachet nebo jiných motorových lodí, a na kterých bylo testováno všeobecné povědomí Čechů o kanálu du Midi.  Ve druhé skupině bylo 25 osob, které jsou vlastníky lodí a sdružují se na internetovém portálu www.jachting.info.  Dotazník pro tuto skupinu byl sestaven tak, aby zjistil eventuelní motivaci turistů k návštěvě této destinace.

Vyhodnocení dotazníku „Povědomí Čechů o kanálu du Midi“

Z dotazníku je patrné, že povědomí Čechů o kanálu du Midi není příliš velké. Více než polovina široké veřejnosti totiž nikdy o kanálu du Midi ani neslyšela a další velká část o něm sice slyšela, ale nikdy ho nenavštívila. Z celkového vzorku 125- ti respondentů má s plavbou po kanálu zkušenost pouze 37 osob, z toho 5 tvoří majitelé jachet, kteří tento typ dovolené absolvují pravidelně. Nejčastější zdroj, ze kterého respondenti čerpali informace o dovolené na kanálu du Midi byl internet nebo doporučení známých. Už méně jich potom přijelo na základě informací od cestovních kanceláří. Toto rozdělení jen potvrzuje současný trend, kdy většina lidí hledá a rezervuje svou dovolenou prostřednictvím internetu a na cestovní kanceláře už se jich obrací čím dál méně. Většina dotázaných z řad široké veřejnosti ovšem uvedla, že si celý zájezd na kanál du Midi nebo alespoň některou ze služeb (doprava, půjčení lodi) zajistila přes cestovní kancelář. Možným důvodem pro toto řešení může být neznalost francouzského jazyka nebo obava z komplikací, které se mohou při plavbě vyskytnout a tedy potřeba mít se na koho obrátit (v případě zájezdu s CK je to průvodce). Pokud bude plavba kombinovaná ještě s cyklistikou nebo dokonce s pobytem u moře, je zájezd s cestovní kanceláří pohodlnější také v tom, že se klienti nemusejí starat o svá kola, budou se přemisťovat autobusem, takže se nemusejí starat ani o své auto a navíc mají k dispozici průvodce, který jim pomůže v případě problémů, přeloží do češtiny vše, co je potřeba a poskytne výklad k navštíveným místům. Respondenti z řad jachtařů naopak uvedli, že se vždy účastnili výhradně individuálního zájezdu, což jen potvrzuje analýza společnosti VNF v kapitole 7, kde naprostá většina vlastníků lodí uvedla, že si pravidelně organizuje zájezd celý sama.

                 Na plavbu po kanálu du Midi se všichni respondenti vydali buď s rodinou, nebo s přáteli. Je to asi nejpříjemnější a také nejlevnější řešení, protože při plavbě pouze v páru je zapotřebí pronajmout si loď pro 2- 4 osoby (která je zbytečně velká a pro dvě osoby cenově méně výhodná) nebo eventuelně sdílet loď s někým cizím (v případě zájezdu s cestovní kanceláří). Co se týče motivace k trávení dovolené právě na kanálu du Midi, byli odpovědi vcelku vyrovnané. Turisty láká především příroda v okolí kanálu, historické památky a také samotný pobyt na lodi a její řízení. Délka plavby, kterou respondenti zvolili nejčastěji, byla dva týdny. Trošku se tím rozcházejí s výsledky analýzy společnosti VNF, ve které bylo zjištěno, že nájemníci lodí volí nejčastěji týdenní plavbu a vlastníci lodí pak dokonce na tři týdny a více, což u českých jachtařů neplatí. Je to do jisté míry tím, že české cestovní kanceláře nabízejí pobyty na kanálu du Midi nejčastěji na 10 až 14 dní.

                Nejčastější náplní dovolené respondentů z řad veřejnosti je pouze plavba a řízení lodi, na druhém místě je potom pobyt na lodi kombinovaný s cyklistikou a dokonce pobytem u moře. Toto opět velmi ovlivňuje nabídka cestovních kanceláří, které velmi často tyto aktivity kombinují pod názvem „kolo- loď“ V praxi to vypadá tak, že zájezd je hned po příjezdu do destinace rozdělen na dvě části, kdy první skupina klientů se ubytuje u moře a každý den tu dle chuti vyráží na cyklistické výlety, zatím co druhá skupina pluje na lodích do předem určeného místa, kde se pak s první skupinou vymění a celý program se opakuje. U respondentů- jachtařů kupodivu nezvítězila možnost "jen plavba s občasnými zastávkami na zajímavých místech", ale nejčastěji volili možnost "jiné" nebo dokonce pobyt u kanálu, ale bez plavby, což může znamenat, že vzdálenost kanálu du Midi a České republiky je opravdu velká a jachtařům se nevyplatí tahat sem vlastní loď a tak volí jen pobyt u vody. Dle očekávání pak respondenti odpověděli, že se při své plavbě nejvíce baví samotným řízením a také návštěvou historických a jiných památek, což koresponduje s motivací všech turistů (i zahraničních) k návštěvě kanálu. Ovšem i mezi českými občany se najdou tací, kteří při své plavbě nejvíce ocení francouzskou gastronomii a nestravují se tak pouze ze svých zásob na lodi, ale vyrážejí do restaurací a zkoušejí místní lahůdky. S tímto výsledkem úzce souvisí i další otázka, která se vztahovala ke službám, kterých turisté využívají během pobytu na kanálu nejvíce. Patří mezi ně hlavně vstupy na historické památky, stravovací služby a dále kulturní akce. Ve složce „jiné“ by pak nejspíš byly různé sportovní akce nebo půjčení sportovního náčiní.

                Respondentů, kteří měli možnost srovnat kanál du Midi s jiným říčním kanálem, bylo opravdu málo. Z řad veřejnosti to nebyl vůbec nikdo a z řad jachtařů to byli 4 respondenti. Polovina z nich se shodla na tom, že kanál du Midi má oproti jiným navštíveným kanálům hezčí okolí a přírodu, kterou protéká, což potvrzuje také SWOT analýza kanálu du Midi, ve které je příroda a okolí kanálu uvedena jako nejsilnější stránka této destinace. Další respondent uvedl, že kanál du Midi má výhodu v množství a kráse historických památek podél cesty, což opět dokazuje SWOT analýza. Poslední respondent, který měl možnost srovnání dovolené na jiném říčním kanálu sdělil, že kanál du Midi má výhodu v příjemné a ochotné obsluze zdymadel, kterou jinde postrádal.

                Při srovnání výsledků dotazníku „Povědomí Čechů o kanálu du Midi“ a analýzy spokojenosti, kterou vypracovala společnost VNF se dá říci, že se příliš neliší. Samotné povědomí českých občanů o existenci kanálu du Midi je však velmi malé, což pravděpodobně znamená, že zájem o tento typ dovolené u nás zatím není tolik rozšířený. Je možné, že tu hraje roli i fakt, že Česká republika je vnitrozemský stát a tudíž počet vlastníků lodí tu není až tak velký, jako například ve Velké Británii, Holandsku nebo jiných přímořských státech. Dalším faktorem, který ovlivňuje návštěvnost Čechů na kanálu du Midi, může být také to, že cesta na jih Francie je velmi dlouhá a náročná, takže pokud už má někdo zájem o plavbu na říčním kanálu, zvolí bližší variantu, kterou jsou buď kanály v Holandsku, nebo alespoň na severu Francie, či v Burgundsku.

                Co se týče vyhodnocení části dotazníku, která měla ukázat motivaci jachtařů k návštěvě této destinace, odpovědi byly vcelku očekávané. Nejvíce jachtařů by při zjišťování informací hledalo na internetu. Velká většina by potom volila individuální zájezd, s přáteli, jehož hlavní náplní by byla pouze plavba s občasnými zastávkami na zajímavých místech, protože právě samotná plavba a řízení lodi láká jachtaře nejvíce. Při občasném vylodění by pak respondenti navštívili některou z historických či jiných památek a poplatky za vstupy by nejspíše tvořili největší část jejich výdajů.

 

 

 

Použité zdroje

Literatura:

 ADGÉ, M. Le Canal Du Midi - Tome 2 : Trois Siècles De Batellerie Et De Voyages. coll Canal du Midi. Ed. Jean-Denis Bergasse, 1984, ISBN NEUVEDEN

ADGÉ, M. Le Canal Du Midi - Tome 3 : Des Siècles D'aventure Humaine, coll. Canal du Midi, Ed. Jean-Denis Bergasse, 1984, ISBN NEUVEDEN

ADGÉ, M. Tome 1 : Pierre Paul Riquet Et Le Canal Du Midi Dans Les Arts Et La Littérature, coll. Canal du Midi, Ed. Jean-Denis Bergasse, 1984, ISBN NEUVEDEN

ADGÉ, M., Le Canal du Midi - Tome 4 : Grands moments et grands sites. Les Canaux de Briare et du Lez- Roissy, coll. Canal du Midi. Ed. Jean-Denis Bergasse, 1984

ISBN NEUVEDEN

ANGÉLIS, L. a Jean-Luc. Des Blasons pour le Hérisson. éditions Téqui.  ISBN 2-7403-0638-5

ARTHAUD, G. La France par les fleuves et les canaux. 1995. ISBN 2-7003-1052.

ASSUS, A., CUSY, G. Patrimoine et usages contemporains : Les écluses de Foncérannes à BéziersÉcole d'architecture du Languedoc-Roussillon. Montpellier. 2000 . ISBN NEUVEDEN

AUZIAS, D., LABOURDETTE, Jean-Paul. Le guide du tourisme fluvial. 1998.

ISBN2-86273-579-5.

BAILEY, R. a kol.autorů. Francie. IKAR. 1999. ISBN 80-7202-393-4

BLANCOTTE, B. Le canal du midi, œuvre d'un titan. Éditions Lacour.

ISBN 978-2-8440-67646.

CALAS, P. Le Canal du Midi à vélo. Éditions EDISUD. ISBN 978-2-7449-0665-7.

CALAS, P. Le Canal du Midi vu du ciel. Éditions Sud Ouest. ISBN 978-2879018522.

CALAS, P. Mémoire en images : Le Canal du Midi. Éditions Alan Sutton. ISBN 2-84910-2563.

CALAS, P. Tout savoir sur le canal du Midi. Éditions Grand Sud. ISBN 9782908778618.

CAUE Haute-Garonne. Canal royal de Languedoc, le Partage des Eaux, Toulouse. Éditions Loubatières. 1992. ISBN 978-2-8626-6181-0.

COLLECTIF DE L´ASSOCIATION POUR LA PROMOTION DE L´ARCHÉOLOGIE EN MIDI- PYRÉNÉES. Guide du voyageur sur le canal du midi. Réédition 1853.

ISBN 2-9055-6418-0.

COTTE, M. Le Canal du Midi, merveille de l’Europe. Éditions Belin. 2003.

ISBN 2-7011-2933-8.

CROUZY, G., CUCUROU, P. Système alimentaire de la montagne Noire. Éditions Bares.1993. ISBN 2-9055-6429-6

 DE VAILLAC, Arnaud d'Antin. Connaissance du canal du Midi. Éditions France Empire. 1997. ISBN 978-2-7048-0829-8.

DEBEIR, C., BINDER, S. Canal du Midi.  Privat. 2010. ISBN 978-2-7089-8346-5.

DESCENDANTS DE P.P. RIQUET. Histoire du canal de Languedoc. Imprimerie Crapelet. 2005. ISBN 978-2-84265-353-8.

 DESTREME, L., FÉLIX, A. Le Canal du Midi et le canal latéral à la Garonne, Éditions du Chêne. 1996. ISBN 2851089595.

GALLIMARD, G. La France au fil de l´eau. 1997. ISBN 2-7424-0305-1.

 GARCIA, D. La Celtique méditerranéenne. Habitats et sociétés en Languedoc et en Provence. VIIIe-IIe siècles av. J.-C.éditions France. Paris. 2004. ISBN 2877722864.

GAST, R. Le Canal du Midi et les voies navigables de l'Atlantique à la Méditerranée. Éditions Ouest-France. 2000. ISBN 2-7373-2475-0.

 GRÉGOIRE, Jean-Yves. À pied, à vélo, canal du Midi et canal latéral à la Garonne. 2007 Rando-Éditions. ISBN 978-2-84182-314-7.

HIGNARD, L., LEMONNIER, F., PERTUZÉ, Jean- Claude. Julot sur le canal du Midi. Toulouse.Éditions Loubatières. 2001. ISBN 2862663565.

KOL. AUTORŮ . Midi-Pyrénées.  Le guide vert de MichelinISBN 2-06-711756-4.

KOL. AUTORŮ. Francie jih: Languedoc- Roussillon. Jan Vašut s.r.o. 2002.

ISBN 2-909226-06-9.

KOL. AUTORŮ. Francie.  Ikar.  1999. ISBN 80-7202-393-4.

KOL. AUTORŮ. Guide-annuaire du Tourisme fluvial, éditions Danaé. 1993.

ISBN 80-7236-351-4.

KOL. AUTORŮ. Languedoc-Roussillon, Guides Bleus. 2000. ISBN 2-01243195.

KOL. AUTORŮ. Midi-Pyrénées à pied : 80 Promenades et randonnées. Paris. Fédération française de la randonnée. 2005. ISBN 2-7514-0060-4.

KUPKA, V. Stavitelé, obránci a dobyvatelé pevností. Praha Libri, 2005. ISBN 80-7277254-6.

LABAT, C., BBERNARD, G. Le Canal du Midi du XVIIeau XXIe siècle. Éditions Empreinte. 2006. ISBN 2-9133-1943-2.

LONELY PLANET. Francie. Svojtka & Co. 2003. ISBN 80-7237-802-3.

MAISTRE, A. Le Canal des Deux-Mers, canal royal du Languedoc 1666-1810. Éditions Privat, 1979. ISBN 978-2-8574-4675-0.

MERLOT, J. Canoux du Midi Guide Vagnon de tourisme fluvial. 2002. ISBN: 2-85725-302-8.

 MORAND, J. Le Canal du Midi et Pierre-Paul Riquet. Éditions EDISUD. 1993.

ISBN 978-2-8574-4658-3.

PAPAZIAN, A. Canaux, fleuves et rivieres de France.Massin.  2005. ISBN 9782707205162.

 PLAZY, G. Balades au fil de l´eau. Archipel Studio.  2002. ISBN 2-7098-1310-6.

SIMON, Michel Paul. Canaux de France. 2006. ISBN 2842776933.

VÉRIN, H. La Gloire des ingénieurs, L’intelligence technique du XVIeau XVIIIe siècle, Paris 1993, ISBN 222606138.

Internetové zdroje:

Oficiální stránky regionu Midi- Pyrenées, přístupné z:

http://www.midipyrenees.fr/Midi-Pyrenees,3650  9/1/2011

Oficiální stránky regionu Midi- Pyrenées, přístupné z: 

http://midipyrenees.fr/Le-tourisme20.3. 2011

Francie a vinařství, přístupné z:

http://www.terroirs-france.com/vin/so_vinification.htm25.3.2011

Cestovní ruch ve Francii, přístupné z: http://www.sunfrance.com/.../10365/.../chiffres%2Bcl%25C3%25A9sok.pdfFrancie 22.3.2011

Radio France, přístupné z:  http://www.festivalradiofrancemontpellier.com/ 4.4.2011

Oficiální stránky města Béziers,přístupné z:  http://www.toobeziers.com/portail/articles/articles-6-22+la-feria-de-beziers-2011.php, 4.4.2011

Průvodce po Francii, přístupné z:

http://www.franceguide.com/bd_doc/756_200804154943.pdf, 4.4.2011

Oficiální stránky maison de terroir, přístupné z:  http://www.maison-du-terroir.com/ 22.3.2011

 Průvodce městem Béziers, přístupné z:

http://www.creme-de-languedoc.com/Languedoc/city-guides/beziers.php 25.3  .2011

 Společnost Voies navigables de France , přístupné z: http://www.vnf.fr/cntf/pdf/contenus/VNFanalyseEnquete.pdf, 18.3.2011

Kanál du Midi -praktické info, přístupné z:  

http://www.canaldumidi.cz/soucasny_stav.html 25.3.2011

Společnost Rive de France, přístupné z:

 http://www.rivedefrance.com/en/general-rental-conditions 4.4.2011

Společnost France fluvial, přístupné z:

 http://www.francefluviale.com/~francef/aquitaine-midi.html 4.4.2011

Společnost FPP Travel, přístupné z:  

http://www.france-passion-plaisance.fr/croisiere-fluviale.html 4.4.2011

 Histoire & Patrimoine des Rivières & Canaux, přístupné z: http://projetbabel.org/fluvial/penichette.htm  4.4.2011

Ceník společnosti FPP travel, přístupné z:

 http://fr.calameo.com/read/000443648577ece233ece  4.4.2011

Ministere de l´écologie, du déveoppemnet durable , de transports  et de logement , přístupné z: http://www.developpement-durable.gouv.fr/Enregistrement-et-permis-de,5034.html 4.4.2011

 



[1]Gilles Plazy , Balades au fil de l´eau, s.73

[2]Guides Arthaud , La France par les fleuves et les canaux, s. 323

[3]Michel Paul Simon, Canaux de France, s.157

[4]Jean-François Pouget, odborná přednáška na téma Canal du Midi ve francouzském institutu v Praze dne 25/10/2010

[5]René Gast, Le Canal du Midi et les voies navigables de l'Atlantique à la Méditerranée, s. 18

[6]Dominique Auzias a Jean-Paul Labourdette, Le guide du tourisme fluvial, s.386

[7]Guides Gallimard , La France au fil de l´eau,s. 228

[8]Dominique Auzias a Jean-Paul Labourdette, Le guide du tourisme fluvial, s.386

[9]Sébastien Le Prestre markýz de Vauban (1633-1707) byl celého půldruhého století jedním z nejuznávanějších pevnostních stavitelů a představitelů tzv. francouzské inženýrské školy. Svůj život zasvětil službě králi Slunce Ludvíku XIV., který jej za jeho zásluhy jmenoval francouzským maršálem. Vaubanův význam v dějinách pevnostního stavitelství i vojenství je nesmírný a řadí se mezi nejvýznamnější postavy světové vojenské historie.

[10]Dominique Auzias a Jean-Paul Labourdette, Le guide du tourisme fluvial, s.386

[11]Gilles Plazy , Balades au fil de l´eau, s.74

[12]Dominique Auzias a Jean-Paul Labourdette, Le guide du tourisme fluvial, s.386

[13]Gilles Plazy , Balades au fil de l´eau, s.78

[14]Corinne Labat et Gilles Bernard, Le Canal du Midi, du XVIIeau XXIe siècle, s. 71

[15]Michel Cotte, Canal du Midi, merveille de l'Europe, s. 80 a 81

[16]René Gast, Le Canal du Midi et les voies navigables de l'Atlantique à la Méditerranée,s. 25

[17]Michel Cotte, Canal du Midi, merveille de l'Europe, s. 128

[18]René Gast, Le Canal du Midi et les voies navigables de l'Atlantique à la Méditerranée, s. 23

[19]Arnaud d'Antin de Vaillac, Connaissance du Canal du Midi, s. 94

[20]http://www.canal-du-midi.org/fr/canal/pierre_paul_riquet.aspx 10.1.2011

[21]René Gast, Le Canal du Midi et les voies navigables de l'Atlantique à la Méditerranée, s. 14

[22]Jean Merlot, Canoux du Midi Guide Vagnon de tourisme fluvial , s.45

[23]Dominique Auzias a Jean-Paul Labourdette, Le guide du tourisme fluvial, s.386

bJean Babtiste Colbert  (1619-1683) byl francouzský státník, právník a ekonom. Od roku 1651 nejprve působil ve službách kardinála Mazarina, kde zastával řadu důležitých funkcí v oblasti správy státních záležitostí.. Po kardinálově smrti se stal ministrem financí na dvoře Ludvíka XIV. Byl hlavím představitelem ekonomické teorie merkantilismu a také autorem řady občanských, trestních a obchodních zákonů, které upevnily jednotu Francie.

[24]Guides Gallimard, La France au fil de l´eau, Guides Gallimard, s.228

[25]Michel Cotte, Canal du Midi, merveille de l'Europe, s. 47-48

[26]René Gast, Le Canal du Midi et les voies navigables de l'Atlantique à la Méditerranée, s.. 18

[27]Descendants de Pierre-Paul Riquet, Histoire du canal du Languedoc, s.46

[28]Michel Cotte, Canal du Midi, merveille de l'Europe, s. 51

[29]Michel Cotte, Canal du Midi, merveille de l'Europe, s. 45

[30]Gilles Plazy , Balades au fil de l´eau, s.78

[31]http://www.midipyrenees.fr/Midi-Pyrenees,3650  9/1/2011

[33]http://www.midipyrenees.fr/Midi-Pyrenees,3650 20.3.2011

[34]Bailey,R. a kol.autorů, Francie, s.424

[36]Lonely Planet, Francie, s. 703-704

[38]Bailey,R. a kol.autorů, Francie, s. 467

[39]Bailey,R. a kol.autorů, Francie, s. 468

[40]http://www.festivalradiofrancemontpellier.com/ 4.4.2011

[41]http://www.toobeziers.com/portail/articles/articles-6-22+la-feria-de-beziers-2011.php, 4.4.2011

[42]http://www.franceguide.com/bd_doc/756_200804154943.pdf, 4.4.2011

[46]Bailey, R. a kol. autorů, Francie, s. 458

[47]Lonely Planet, Francie, s. 728

[48]Bailey,R. a kol.autorů,Francie,  s. 436

[50]Capitainerie - je budova, nacházející se většinou v přístavu, kde  jsou poskytovány nejrůznější služby související s lodní dopravou. Můžou to být rady ohledně splavnosti toků, turistické informace k okolním místům, rady ohledně údržby lodí nebo jiné technické rady související s lodní dopravou. Konkrétně na kanálu du Midi dávají také povolení k dobití lodí elektrickým proudem, k doplnění vody a také nafty. Ve větších přístavech pak vybírají poplatky za kotvení.

[51]Lonely Planet, Francie, s. 762

 

[52]Albigenští neboli Kataři- byli členové velmi rozšíření křesťanské sekty ve 13. století. Byli velkými kritiky korupce v církvi. Věřili, že existují dva principy: dobro a zlo, jejichž smíšením vznikl svět. ten materiální svět považovali špatný a aby dosáhli opravdové čistoty, museli se jej úplně zříci. Dodržovali přísnou zdrženlivost a vzdali se všech tělesných požitků.  Jejich odpor se řešil v tehdy nezávislém Languedocu  jako výraz separatismu, ale byl rychle zneužit pro politické cíle. Vše začalo tím, že Petr III., král argonský, chtěl za každou cenu připojit Languedoc ke zbytku Francie a Filip II. August vstoupil do armády s papežem, aby rozdrtil kacíře v křížové výpravě vedené Šimonem z Montfortu. Od té doby nastává sto let krutého vraždění a mučení nejen katarů.

[53]Bailey, R. a kol.autorů, Francie, s. 478

[54]Eugene Viollet-le-Duc (1814-1879)- známý teoretik architektury, jako první plně docenil gotický sloh. Jeho výkladový slovník francouzské architektury od 11.do 16. století  vychvaloval střdověké stavební techniky  a dokazoval, že oblouky a kružby gotických katedrál nebyly pouhou dekorací, ale také řešením mnoha architektonických problémů. Le-Duc by také restaurátorem. Podílel se například na obnově hradu v Pierrefonds, na Notre-Damev Paříži nebo na pevnosti v Carcassonne.

 

 

[55]Lonely Planet, Francie, s. 761

[56]  Lonely Planet, Francie, s. 761

[57]http://www.creme-de-languedoc.com/Languedoc/city-guides/beziers.php 25.3  .2011

[58]Bailey, R. a kol. autorů, Francie, s. 480

[59]Lonely Planet, Francie, s. 761

[60]Antoine Assus, Gilles Cusy (dir.), Patrimoine et usages contemporains : Les écluses de Foncérannes à BéziersÉcole d'architecture du Languedoc-Roussillon, Montpellier, septembre 2000, s.  85

[61]Lonely Planet, Francie, s. 760

 

[62]Bailey,R. a kol.autorů, Francie, s. 482

[63] René Gast, Le Canal du Midi et les voies navigables de l'Atlantique à la Méditerranée, s. 23

[64]Corinne Labat et Gilles Bernard, Le Canal du Midi, du XVIIe au xxie siècle, s. 71

[65]René Gast, Le Canal du Midi et les voies navigables de l'Atlantique à la Méditerranée, s. 49

cVNF- Voies navigables de France – je státní instituce založená ve Francii v roce 1991. Provozuje, spravuje a dále modernizuje největší evropskou síť vodních cest. Tato síť čítá 6200 km kanálů a řek, více než 3000 mostů a 40 000 hektarů povodí.

[66]Rapport de l'inspection générale de l'Architecture et du Patrimoine de 2003, s.11

[68]http://www.rivedefrance.com/en/general-rental-conditions 4.4.2011

[69]http://www.francefluviale.com/~francef/aquitaine-midi.html 4.4.2011

[70]http://www.rivedefrance.com/fr/nosbases/colombiers 4.4.2011

[71]http://www.francefluviale.com/~francef/aquitaine-midi.html 4.4.2011

[72]http://www.france-passion-plaisance.fr/croisiere-fluviale.html 4.4.2011

[73]http://www.france-passion-plaisance.fr/croisiere-fluviale.html 4.4.2011

[74]http://www.rivedefrance.com/en/general-rental-conditions

[75]http://www.francefluviale.com/~francef/bateaux.html

[76]http://www.rivedefrance.com/en/ourboats 4.4.2011

[77]http://projetbabel.org/fluvial/penichette.htm  4.4.2011

[78]http://www.canaldumidi.cz/soucasny_stav.html 4.4.2011

[79]http://www.rivedefrance.com/en/ourboats/8-to-12-places 4.4.2011

[80]http://fr.calameo.com/read/000443648577ece233ece  4.4.2011

[81]http://www.francefluviale.com/~francef/bateaux.html 4.4.2011

[82]http://fr.calameo.com/read/000443648577ece233ece 4.4.2011

[83]  vlastní zkušenost průvodce na kanálu du Midi s CK S.E.N.

[84]http://www.canaldumidi.cz/soucasny_stav.html 4.4.2011

[85]https://www.vnf.fr/vignettesVNF/accueil.do 4.4.2011

[86]http://www.developpement-durable.gouv.fr/Enregistrement-et-permis-de,5034.html 4.4.2011

[87]http://www.canaldumidi.cz/soucasny_stav.html 4.4.2011

 

Statistika
Zobrazeno 6427x Hodnocení
  • Aktuálně 5.75 / 4
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Aktuálně 5.75 / 4


Komentáře
  • Zobrazit všechny 3 komentáře
  • Libor Moc pěkně napsané a plno užitečných informací. Ale to jste mi neměli dělat...abych teď přehodnotil plány na letošní plavbu a připravil něco takového jako je na francouzských kanálech.....
    .: 17.duben 2012, 22:12 :.
  • Libor Ještě jeden článek o Kanálu-du-Midi je zde http://www.jachting.info/modules.php?name=News&file=article&sid=390
    .: 15.květen 2012, 12:25 :.
  • ferdas Krásné a inspirující. Rád bych doplnil odkaz na ceny půjčocného pro rok 2013 http://www.locaboat.com/en/295/hire-prices-pdf.html
    .: 07.leden 2013, 20:40 :.
Načítám data ...