| Rovníkový křest
Vznik rovníkového křtu
V roce 1535 vyplul biskup země Castilla del Oro (dnešní Panama) Tomé Berleng na. inspekční cestu do přifařených krajů v Peru. Nebyl to zrovna nezkušený cestovatel, i když mořeplavecké umění Španělů nebylo v té době zcela na výši úkolů a plánů. V zimních měsících se zde proud různě stáčí a je značně silný, převládají protivětry a loď plula týdny a týdny bez země a s posledními zbytky potravin a vody. Až doslova za pět minut dvanáct zaznělo se stožáru spásné zvolání: země na. obzoru! Byl to ostrov a pan biskup byl natolik zručným mořeplavcem, že určil jeho zeměpisnou šířku. Ležel těsně pod rovníkem. Téměř zázračná záchrana na neznámém ostrově, kolem kterého se objevovaly další, přivedla Berlenga k myšlence sloužit slavnostní mši. A při té příležitosti nechal nejen nakrmit, ale i umýt a civilizovaněji obléci celou polomrtvou posádku. Mimochodem, podle množství želv vyskytujících se v okolí objevených ostrovů, nazval je Želvími ostrovy - Galapagos.
Tak to byl začátek, jenž vedl k oslavám přeplutí rovníku. Dlouho to znamenalo nejen-mši, ale i volno pro posádku a generální očistu i úklid. Říkalo se tomu \"Berlengův křest\".
Až 18. století skončilo s přemírou církevních událostí kolem moře a vrátilo se k době starší, k řecko-římské mytologii a na palubu přišel znovu Neptun se svým doprovodem. Poprvé na lodích holandských a francouzských.
Kromě ateistických principů současného křtu však tkví hlavní rozdíl oproti původnímu v tom, že tehdy byla křtěna polomrtvá posádka. Dnes v tomto stavu novokřtěnci spíše končí.
Autor:
kapitán dálné plavby ing.Jan Hošek (1935-1984),
absolvent námořní školy v ukrajinské Oděse,
velitel řady našich námořních lodí
uveřejněno v podnikovém časopise Maják 1/79 |
